O předcích

 

 zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda.

 

Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád.

 

Od roku 2002 sepisuje Jan Steinbauer.

 

E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:

Opredcich@seznam.cz

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image001

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

 

Dodatky

 

Zvláštní přílohy:

 

Album rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)

 

Album Voith-Herites von Sterbez

 

zpět na:

 

Hlavní

 

Níže najdete doplnění připojená k práci až po jejím dopsání. Přidávána jsou na tuto stránku tak, aby horní byla tou nejnovější. Každá novinka je označena podle příslušnosti k jedné ze čtyř kapitol. Se znakem je uvedeno vročení. Všechna doplnění budou časem dle možností postupně umístěna i přímo do textu jednotlivých kapitol.  Zde v Dodatcích jsou ty části, které již do textu vepsány byly, podbarveny šedě.

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image006  Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image005    Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image007 

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image006

2021

 

Jak hlásala mramorová deska v sloupu brány, zámek v Mogyorós nechal postavit v roce 1828 Gáspár Weissenberger, provozovatel továrny na cihly v Budě a pozdější nájemník sarkásských dolů. Již v roce 1812 si Weissenberger pronajal práva na uhlí v oblastech Csolnok a Mogyorós náboženského fondu, který spravuje krajská rada. Nejpozději roku 1828 byl důl otevřen a byl tak prvním, který byl založen na základě předběžných výzkumných prací. „Weissenberger měl vynikající obchodní smysl a dobré zpravodajské služby, protože instaloval doly v Mogyorósu na břehu Dunaje, abych tak řekl, s nejlepším možným načasováním. Parní plavba po Dunaji, která začala v roce 1831, tyto doly značně podpořila. Ve 30. letech 20. století bylo odtud odesláno 85 procent produkce pánve a roční úroveň produkce 11 až 12 000 tun byla udržována téměř 30 let. Weissenberger v roce 1838, po otevření dolů arcidiecéze, předal nájem areálu náboženského fondu Alajosovi Miesbachovi. Výrobci cihel Weissenbergerovi se opět dařilo, masivní rekonstrukce po velké povodni v Pešti ho nenašla nepřipraveného. Szarkási udržoval nájemní smlouvu až do roku 1853, kdy ji předal Rudolfu Brzorádovi. Weissenberger byl prvním kapitalistou, který těžil v naší pánvi s dlouhodobým nadhledem a plánovanou obezřetností, což je hodno zapamatování.“

 

Tóth Tibor: Szénbányászat a dorogi medencében 1781-1981 (1981) dostupné na

https://library.hungaricana.hu/en/view/EsztergomKonyvek_340/?query=%20kastely%20brzorad&pg=20&layout=s

 

 

Dle zprávy o soupisu nevyzvednutých akt z c. k. registratury zemských desek měl např. roku 1804 Ferdinand Delorme plnou moc hraběte Ludwiga de Pourtales (1773-1848) při správě jeho majetku.[1] Vysvětluje se tím mylná varianta jména Tomtalais z přepisu rukopisných poznámek Viléma Brzoráda.[2]

Panství v Čechách zakoupil již Ludwigův otec, Jacques-Louis de Pourtalès (1722-1814),[3] obchodník a bankéř ve švýcarském Neuchatel / Neuburg, který vlastnil v Čechách statky LíšnoTloskov u Benešova, Krchleby u Neveklova a Mezilesí v Čáslavském kraji.[4] Jeho předci byli hugenoté, kteří odešli do Ženevy, kde již jeho otec byl bankéř a obchodník, který podporoval i další přicházející hugenoty.  V roce 1753 založil Jacques-Louis společnost Pourtalès et Cie. Ta se zabývala obchodem s Indií a měla kanceláře a sklady po celé Evropě, v Indii a na Antilách, včetně plantáží kávy a cukrové třtiny na Grenadě. Byl neúnavný, rád cestoval, měl výjimečný obchodní talent. Politické změny přežil bez úhony, protože se přeorientoval z obchodu na komerční bankovnictví. Říkalo se mu "král obchodníků", nashromáždil obrovské jmění, které mimo jiné použil na založení nemocnice pro chudé v Neuchâtel, která nesla jeho jméno. V roce 1811 koupil panství Tloskau (Čechy), což mu vyneslo rakouský šlechtický titul. Jeho manželkou byla blízká přítelkyně  Jeana-Jacquese Rousseaua, Rose-Augustine rozená de Luze.[5] 

Jejich syn Louis / Ludwig de Pourtales (1773-1848) pak vedle statků Veltruby, či Radovesnice vlastnil také dům v Praze na Malostranském náměstí.[6] Původně též obchodník, zámožný majitel v regionu Neuchâtel, usiloval souběžně o vojenskou a veřejnou kariéru, v roce 1794 se stal starostou Boudevilliers, v letech 1803 až 1836 státním radou kantonu Neuchâtel a v roce 1815 členem Audiences Général. Prováděl řadu diplomatických misí, byl signatářem Federálního paktu pro kanton Neuchâtel v roce 1815 a delegován na sněm (1816, 1817, 1821, 1831). V roce 1823 se stal kantonálním plukovníkem a v roce 1826 generálplukovníkem-inspektorem dělostřelectva Konfederace v několika vojenských komisích a ve Spolkové válečné radě (1831). V roce 1831 se stal prezidentem Státní rady Neuchâtel. Od pruského krále získal v roce 1814 Řád červené orlice a byl povýšen do hraběcího stavu. [7]

 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image005

2021

 

Friedrich Scherks, dle pražské pobytové přihlášky narozen 1790 Mladá Boleslav*, 1831 nadporučík 28. pěšího pluku**, 1838 kapitán***, 1843 penzionován jako major ad honorem.****

 

*Pražská pobytová přihláška  http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=fece2a5a7b29315674d1d972796f8c64e234cca559194c0ed4cc58b5ace081ec&action=image&record=29

**Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthumes: 1831

 https://books.google.cz/books?id=-qsAAAAAcAAJ&lpg=RA3-PA106&ots=R4QFxke5ot&dq=%22scherks%20friedrich%22&pg=RA3-PA106#v=onepage&q=%22scherks%20friedrich%22&f=false

***Militär-Schematismus der österreichischen Kaiserthumes 1838 https://kramerius.army.cz/search/handle/uuid:a3180b80-bb3f-11df-b3d8-000d606f5dc6

****Wiener Zeitung 19. November 1843, https://anno.onb.ac.at/anno-suche#searchMode=simple&query=%22friedrich+scherks%22&from=1

 

 

9. dubna 1834 se v Kosmonosích u Mladé Boleslavi v domě čp. 180 jako desáté dítě v rodině kosmonoských poddaných Josefa a Barbory Korelových narodil Josef Korel, pozdější stavitel a měšťan jičínský. Pokřtěn byl v tamějším farním kostele Povýšení sv. Kříže jako Josef (Jozef) Friedrich Korel kosmonoským děkanem Josefem Karlem Bělohoubkem a jeho kmotrem se stal vojenský poručík ve službách kosmonoského hraběte Gottharda Mirbacha Friedrich Scherks, kmotrou pak Karoline Freyine z Herites, dcera Jana barona von Herites, majitele sousedního panství Nový Stránov.[8] Otec Jan Korel (1778-1852) - pocházel z rodiny domkáře, později kosmonoského sedláka, a byl zaměstnán jako kočí a posléze tajemník u hrabat Mirbachů. Matka Barbora Korelová (1786-1868) pracovala v kosmonoském zámku jako klíčnice a Jana Korela si vzala 3. ledna 1809 a porodila mu celkem jedenáct dětí, z nichž dospělosti se dožilo šest. Jediným významnějším sourozencem Josefa byl jeho starší bratr Gotthard (1827-1848)520, jehož kmotrem byl sám hrabě Gotthard Mirbach, a který, podobně jako jeho bratr, po absolvování obecné školy odešel do Prahy na Český stavovský polytechnický institut, kde pod vedením profesora Christiana Dopplera absolvoval dva semestry přednášek z praktické geometrie. Poté nastoupil na vojenskou dráhu a byl zabit při vojenském tažení do Uher v Bakoňském lese v létě 1848.[9]

 

 

Svatební svědek Jan (jak se sám v matrice podepsal), či Johann Weitlof (1802 Praha – 1848 Gloggnitz, NÖ), pán na sousedním Skalsku a Niměřicích, později knížecí hospodářský rada u Paarů, člen císařské a královské vlastenecké Pražské a Vídeňské zemědělské společnosti, i společnosti Geselschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen, si zaslouží představit například článkem Národních Listů:

            „Úmrtím zakladatele a čtvrtstoletého předsedy Schulvereinu dra. M. Weitlofa[10] vzbuzen byl v české veřejnosti velice živý zájem o původ zesnulého a smýšlení, jaké v rodině jeho otce panovalo. České smýšlení tohoto neni dokonce žádnou legendou a četni podílnici České musejní společnosti objevili jeho jméno v seznamu předplatitelů »Musejnika«, v jehož rejstříku uveden původce života zesnulého zakladatele německého Schulvereinu jakožto »Pan Jan Weitlof, pán na Skalsku a Neměřících, v Praze«. V kruzích českých vzbudí zajisté úžas i sdělení, že v rodině Jana Weitlofa, pána na Skalsku, vychovatelem nebyl nikdo jiný, leč tehdejší farář na Kováni náš — Vinařický!! V lidu skalském a vůbec na Mladoboleslavsku zanechal tehdejší majitel panství skalského památku velice přívětivou, ano i povést muže šlechetného. Ze zápisků starého českého učitele, který za časů Weitlofa otce od r. 1843 — 1852 na Skalsku podučiteloval, zasílá nám jeho dcera, pani Malinová v Praze žijící, odstavec, obsahující pozoruhodnou charakteristiku tohoto muže. Citujeme :

            „Naší vrchností byl JUDr.[11] Weitlof, kterému patřily tři statky, Nyměřice[12], Cetno a Skalsko. Každým rokem při výroční zkoušce navštěvoval školu, po zkoušce obdaroval šest chudých hochů a šest dívek úplným oblekem a každé dítě dostalo od něho buď nějakou knihu českou neb obraz. Nejlepším šesti žákům, třem chlapcům a třem dívkám připjal na prsa po tvrdém tolaru s ouškem. Děkan, kaplan a učitel dostali po dvou sudech piva, já jako podučitel 20 zlatých stříbra. Byl velkým přítelem hudby a češtiny. Jednou koupil panu učiteli českou mši od Škroupa, tu jsme nacvičili a k jeho přání ji provozovali o Štědrém večeru a o „půlnoční", ke které z Nyměřic přijel. Druhý den o Hodu božím jsme mši opakovali opět za jeho přítomnosti. Weitlof byl velmi šlechetný muž a k poddaným dobrotivý. V roce 1842 bylo nesmírné sucho, nikde se nic neurodilo a mezi lidem panovala velká bída. V Podcetně byla tehdy veliká, ale chudá židovská kolonie, která následkem neúrody nejvíce strádala. Dr. Weitlof nařídil svému řediteli, by židovskou kolonii obilím zaopatřil, a až židé budou někdy moci, by dluh bez úroků splatili. V roce 1845 nešfastným ručením pozbyl jmění. Při likvidaci připomněl ředitel Weitlofovi, že má ještě pohledávku za židy za obilí. Weitlof však nepřipustil nijakého upomínání a židům dluh odpustil. Paní Weitlofová[13] byla dcerou skalského rodáka, pak vídeňského bankéře Wainy[14] a věnem dostala panství Gloknice u Vídně. Prosila svého otce, by jim alespoň Skalsko zachránil, by mohli zůstat v Čechách. Waina však je nutil, by přesídlili na Gloknici, čemuž zase se Weitlof vzpíral a tak všecky tři statky přišly do prodeje. Nyměřice, Cetno i Skalsko koupila (roku 1846[15]) kněžna Thurn-Taxisová a Weitlof přijal místo plnomocníka u knížete Liechtensteina.[16] (Roku 1848, kdy se protišlechtická agitace nejen v Praze rozhořela ještě více po svatodušních bouřích, Johann Weitlof, knížecí hospodářský rada u Paarů a člen císařské a královské vlastenecké Pražské a Vídeňské zemědělské společnosti,  jehož články vycházely v Constitutionelle Prager Zeitung, patřil k obhájcům rodové šlechty.[17] ) Po roce (sic!) zemřel dr. Weitlof i choť jeho tyfem a děti přesídlily do Vídně k dědu, ryt. Wainovi, kde pak byly jen v německém duchu vychovány. Syn je známý odpůrce všeho českého a zakladatelem německého Schulvereinu." …“[18]

 

 

Vrchní velitel vojsk v Čechách, arcivévoda Karel Ludvík Rakouský, bratr císaře Františka II., svou neúnavnou činností doplnil dřívější zásluhy o zemi; jeho velení rakouských sil ve francouzských revolučních válkách v roce 1796 byla údajně bezchybná[19], a čeští stavové proto nezapomněli dát svému "zachránci" viditelné znamení vděčnosti. Na zasedání sněmu 26. února 1798 tedy jednomyslně rozhodly předložit císaři přání, aby arcivévodovi Karlovi stavovská pokladna doživotně poskytovala dobrovolný roční dar, a to pouze úpravou dominikálu bez sebemenšího zatížení poddaných.  Nabízeli roční důchod 100 000 zl., ale císař jej při schvalování omezil na 40 000 zl.[20] Byl o tom sepsán dokument podepsaný 17 zástupci českých stavů, kde hned za nejvyšším purkrabím hrabětem Stampachem čteme jméno "Wenzel v. Herites, Domprobst".[21]  Dne 26. března 1798 toto prohlášení předali arcivévodovi nejvyšší purkrabí Franz Graf von Stammpach a dva zástupci z každého stavu s krátkým, stručným projevem. Deputaci tvořili za preláty Wenzel Adalbert Ritter von Herites, probošt katedrály a první prelát království "Domprobst und erster Prälat des Königreichs" a Ignaz Zeidler, generál a velmistr rytířského křížovnického řádu; z panského stavu nejvyšší zemský hofmistr a prezident apelačního soudu Wenzel Graf von Spork  a nejvyšší zemský maršálek August Fürst von Lobkowitz, z rytířského stavu  podkomoří a zemský guberniální rada Johann Marzell Freiherr von Hennet a přísedící zemského výboru Anton Karl Ritter von Bretfeld; z měšťanského stavu pak k. rada a purkmistr k. hlavního města Prahy Andreas Steiner a pražský místopurkmistr Heinrich Reuber.[22]

 

 

Škola v Týnci patřila mezi školy triviální. Úroveň školy v Týnci byla dobrá. Zdejší farář Antonín Herites dostal dokonce vyznamenání od Marie Terezie za zásluhy o zdejší školu. Škola byla v letech 1790 a 1791 dávána za vzor jiným školám. Zpočátku nebyla povinná školní docházka příliš dodržována a venkovské děti měly spoust úlev, přesto však počet dětí ve škole vzrostl. (Žmolil, 2005; Duchanová, 2015).

https://theses.cz/…pdf

ŽMOLIL, Horymír a ČEPEK Miloslav. 2005. 100 let školy v Týnci nad Labem. Vyd. 1. Týnec nad Labem. ŽMOLIL, Horymír. 1980. 870 let města Týnce nad Labem. Kolín: Obchodní tiskárny Kolín. ŽMOLIL, Horymír. 2010. Týnec nad Labem. Vyd. 1. Hostivice: Baron, 177 s. ISBN 978-80- 86914-99-2. 

 

„Neopatrní motoristé. Píše se nám: 3. června, když se vracela z Prahy, se baronka Anna Voith von Sterbez, majitelka panství ve Wosečanech, téměř stala obětí neopatrného motoristy. Kousek od obce Wojkau najednou ze zatáčky na silnici vystřelilo auto přímo na equipáž, a tak způsobilo, že se koně splašili a přejeli příkop. Jen s velkými obtížemi kočí a spolucestující Dr. Chodounsky ze Selčan zastavili a koně odpřáhli. Po dlouhém čase vůz přivezli zpět na silnici venkované, kteří sem přispěchali, neznámí motoristé utekli co nejrychleji bez omluvy a pomoci. Naštěstí baronka a ostatní spolucestující vyvázli s pouhým polízáním, ale koně a kočár (der Landauer) byli značně poškozeni. Aby se předešlo podobným nehodám, ke kterým dochází stále častěji, měly by úřady již v zájmu toho sportu proti takovým "divochům" urychleně zasáhnout. (Politik, 1905)

 

'Unvorsichtige Automobilisten. Man schreibt uns: Am 3. Juni auf der Rückreise von Prag begriffen, wäre die Frau Baronin Anna Voith von Sterbez Domänebesitzerin in Wosečan beinahe das Opfer eines unvorsichtigen Automobilisten geworden. Unweit der Gemeinde Wojkau schoß aus einer Straßenbiegung plötzlich gegen die Equipage ein Automobil heran, wodurch die Pferde scheuten und über den Straßengraben setzten. Nur mit größter Mühe gelang es dem Kutscher und dem mitreisenden Dr. Chodounsky aus Selčan, die Pferde anzuhalten und auszuspannen. Der Wagen wurde durch herbeigeeilte Landleute nach längerer Zeit wieder auf die Straße geschafft, die unbekannten Automobilisten machten sich schleunigst ohne Entschuldigung und Hilfeleistung aus dem Staube. Zum Glücke kam die Frau Baronin und die übrigen Mitreisenden mit dem bloßen schlecken davon, dic Pferde aber und der Landauer wurden beträchtlich beschädigt. Zur Vorbeugung gegen ähnliche, immer häufiger vorkommende Unfälle wäre wohl seitens der berufenen Behörden schon im Interesse des Sportes ein strenges Einschreiten gegen derartigeWildlinge" dringendst anzuempfehlen.“

 

Politik. 5.6.1905, 44(153, ranní vydání). s. 3. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:aa402920-8030-11dd-a669-000d606f5dc6

 

 

 1897 Allgemeiner landwirthschaftlicher Ausstellungsmarkt in Prag - Obecný zemědělský veletrh v Praze. Ve skupině IV. výstavě drůbeže v pravém křídle průmyslového paláce nacházíme ... silberhalfige Riesen=Dorking und englische porzellanfärbige Mille Fleurs (Voith Anna, Freiin von Sterbez)

 

Politik. 19.5.1897, 36(138, ranní vydání). s. 6. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/…dc6

 

 

Baronka Anna Voith von Sterbez ve Vosečanech. Přestože na Zemědělském výstavním trhu v Praze roku 1903 vystavila větší sbírku chovu drůbeže „hors concours[23], byla jí udělena čestná prémie v souladu s oddílem 3 schválených zásad chovu drůbeže.

 

Baronin Anna Voith von Sterbez in Vosečan. obzwar sie eine größere Kollektion Zuchtgeflügel »hors concours»" ausstellte, wurde im Sinne des § 3 der genehmigten Principien für Geflügclzucht eine Ehrenprämie zuerkannt.

 

Politik. 19.5.1903, 42(136, ranní vydání). s. 5. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:0187e0c0-7dce-11dd-9eef-000d606f5dc6

 

 

 

Vánoční nadílka roku 1896.  „Na zámku Osečany u Selčan se na Štědrý den, jako každý rok, konala ve slavnostně vyzdobených zámeckých pokojích u třpytícího se vánočního stromu (Christbaum) vánoční nadílka, při které bylo více než 60 dětí, které pocházely ze čtyř k panství Osečany patřícím dvorům, poděleno kompletním zimním oblečením, pečivem a cukrovinkami spolu s ovocem. Některé z dívek zpívaly vánoční koledy a gratulovaly paní statkářce. Na konec zámecký kaplan pan P. C. Höschel držel hluboce procítěnou a povznášející řeč.“ (Politik 1896)
 

Weihnachtsbescherung. In Schlosse Vosecan bei Selcan fand am Weihnachtsabende wie alljährlich in den festlich geschmückten Schloßräumen bei strahlendem Christbaume die Weihnachtsbescherung statt, bei welcher über sechzig aus den vier zu der Herrfchaft Vosecan gehörigen Meierhöfen stammende Kinder von der Besitzerin Freifrau Anna Voith v. Sterbez mit vollständigen Winteranzügen. Back- und Zuckerwerk nebst Obst betheilt wurden. Einige Mädchen sangen Weihnachtslieder und brachten den Gutsherrin ihre Gratulationen dar. Zum Schluße hielt der Schloßlaplan Herr P. C. Höschel eine tiefempfundene und erhebende Ansprache. (Politik 1896)

 

Politik. 30.12.1896, 35(359, ranní vydání). s. 5. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:3d8ff8a0-ff34-11dc-8176-000d606f5dc6

 

Vánoční nadílka roku 1899. „Na zámku Osečany u Selčan se na Štědrý den, jako každý rok, konala ve slavnostně vyzdobených zámeckých pokojích u třpytícího se vánočního stromu (Christbaum) vánoční nadílka, při které bylo více než 60 dětí, které pocházely ze čtyř k panství Osečany patřícím dvorům, poděleno kompletním zimním oblečením, pečivem a cukrovinkami spolu s ovocem. Na konec zámecký kaplan pan P. C. Höschel držel hluboce procítěnou a povznášející řeč.“ (Politik 1899)

 

Politik. 5.1.1899, 38(5, ranní vydání). s. 4. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:18f67990-0076-11dd-8e74-000d606f5dc6

 

 

Vánoční nadílka 1888. Na zámku Osečany u Selčan se na Štědrý den, jako každý rok, konala ve slavnostně vyzdobených zámeckých pokojích u třpytícího se vánočního stromu (Christbaum) vánoční nadílka, při které bylo více než 60 dětí, které pocházely ze čtyř k panství Osečany patřícím dvorům, poděleno kompletním zimním oblečením, pečivem a cukrovinkami spolu s ovocem. Na konec zámecký kaplan pan P. C. Höschel držel hluboce procítěnou a povznášející řeč. (Politik 1899)

 

Weihnachtsbescherung. In Schlosse Vosecan bei Selcan fand am Weihnachtsabende wie alljährlich in den festlich geschmückten Schloßräumen bei strahlendem Christbaume die Weihnachtsbescherung statt, bei welcher über sechzig aus den vier zu der Herrfchaft Vosecan gehörigen Meierhöfen stammende Kinder von der Besitzerin Freifrau Anna Voith v. Sterbez mit vollständigen Winteranzügen. Back- und Zuckerwerk nebst Obst betheilt wurden. Zum Schluße hielt der Schloßlaplan Herr P. C. Höschel eine tiefempfundene und erhebende Ansprache.

 

(Politik. 5.1.1899, 38(5, ranní vydání). s. 4. ISSN 1801-1918. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/…dc6)

 

 

Tehdy, kdy opuštěn a krváceje z hluboké rány ležel na tvrdé zemi kdy smrtelná bledosť rozestřela se na jeho krásné a ušlechtilé tváři, kdy se domníval, že se blíží jeho poslední hodinka — utekl se v modlitbách svých к Té, jež je pomocnicí křesťanů a potěšením zarmoucených Matce Boží, Blah. Panně Marii, jíž se cele oddal a slíbil, že každoročně navštíví některé její poutnické místo, což až do svého poměrně vysokého věku 70 let rád konal. Matku Boží velice ctil, к ní se modlil, ji v bolestech a utrpeních vzýval. Zranění jeho v bitvě přerušilo nadobro jeho kariéru, která mohla býti při jeho vojenské statečnosti a věhlasu stkvělá.

 

Hlas: katolický jednodenník. St. Louis: Český literární spolek, 20.09.1912, 39(2332). s. 2. ISSN 2379-6871. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:bcb5e86d-d168-11e5-807b-005056ba013a

 

 

 

V době přítomné, kdy náboženská vlažnost’ a netečnost’ zachvacují celé vrstvy lidu, kdy nemyslící dav, svedený rozervanci, posměch si tropí z naší sv. víry, je třeba, abychom si stavěli před oči muže, kteří, ač svým po stavením ve společnosti vysoko vynikají, přece celou duší nejen jsou v Kristu zakotveni, ale učení Jeho i skutky potvrzují. A takovým mužem byl i šlechtic rodem i duchem v Pánu zesnulý Vincenc VoithHerites ze Sterbezu. Četli jsme též o něm, o jeho smrti a pohřbu zprávy i v listech svobodářských, protikatolických, a podivem nás naplnilo, že i tyto listy o v Pánu zesnulém psaly nejen slušně, ale s úctou a uznáním největším. Jediné, co vynechaly bylo to, že neudaly pramene, z něhož jeho šlechetnost a dobrotivosť vyvěraly, neudaly, že to bylo hluboké křesťanské, katolické náboženské přesvědčení. Tak na př. časopis ’’Labské Proudy”, list strany státoprávné — pokrokové mezi jiným o pohřbu v Pánu zesnulého ze dne 23. srpna napsaly:

            Pohřbu zesnulého čestného měšťa na kolínského, Vincence svob. pána Heritesa ze Šterbezu súčastnily se: spolek Vysloužilých poddůstojníků s praporem, spolek Vlastimil s praporem, sbor hasičský a Krejcarový spolek. Za rakví, vedle příbuzných, ubírali se členové obecního zastupitelstva a městské rady, deputace pluku, u něhož zesnulý jako rytmistr sloužil, mnoho důstojníků a ohromné množství obecenstva domácího i cizího, kterážto veliká účast svědčí o značné oblibě, které zemřelý se těšil, a které plně také si zasloužil, neboť byl kavalírem v pravém slova smyslu a při tom demokrat. Ke každému přívětivý, nad obyčej lidí jeho stavu, dobročinný a skromný. Děti — ač svobodný — zvláště měl rád, s nimi si pohovořil a je obdarovával. Rád pomáhal těm, kdož potřebovali, ale dobročinnost svou, v které podporován byl svými šlechetnými sestrami paní mi Bertou a Hermínou ze Šterbezu, nikdy na odiv nestavěl… Budiž mu zachována věc paměť!

 

Hlas: katolický jednodenník. St. Louis: Český literární spolek, 20.09.1912, 39(2332). s. 2. ISSN 2379-6871. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:bcb5e86d-d168-11e5-807b-005056ba013a

Na jednání sněmu království českého 13. 3. 1866 byl řešen spor o sídlo nově zřízeného okresního hejtmanství v Ledči, kteréžto umístění obhajoval baron Voith a poslanec Křivánek. Protinávrh - Dolní Kralovice – neúspěšně hájil poslanec Stangler.

 

HALÍK, Leopold. Dějiny města Dolních Kralovic. Německý Brod: Novina, 1935. str. 15-19. Dostupné také z: https://cdk.lib.cas.cz/uuid/uuid:981bd530-2162-11e4-bd7f-0030487be43a

 

 

 

27. květen 1899 se konaly veliké slavnosti vysvěcení pomníku a oslavy vítězné bitvy z roce 1757 v Křečhoři u Kolína, zmaření to připojení království Českého k Prusku: "V době, kdy česko-němečtí i opravdoví Prušáci mají opět chuť na dělení a zabrání Čech, musíme i my vděčné slaviti památku vojevůdců a vojínů, kteří rekovností svou před 142 lety zachránili celistvost země české pod žezlem Habsburků." Svěcení provedl pražský arcibiskup Schönborn, účastnil se arcivévoda Otto, místodržitel Coudenhove, generálmajor baron Dlouhoveský, atd a vedle čelnů výboru pro zřízení pomníku i "major bar. Voith Herithez de Sterbez."

 

Obnova. Hradec Králové: Politické družstvo tiskové v Hradci Králové, 2.6.1899, 5(22). sv. 22 s. (2). ISSN 1803-1455. Dostupné také z: https://ndk.cz/…867 

 

 

 

Herites, výtečná stolní sorta třešně, náležející mezi pestré chrupavky. Plod velmi veliký, žlutý s krásně červeným zbarvením, pevné, nebarvící dužniny a příjemné, sladké chuti. Strom velmi úrodný, vytrvalý. Zraje v pol. července. Arn.

 

Heritesovo jablko (Baron Herites), malé, ploše kulovité, pravidelné zimní jablko, slupky i stadtě. hladké a lesklé, světle žluté, na slunci lehce zardělé a nepatrně pruhované, dužninx bělavé, jemné, šťavnaté, ušlechtile cukrnatě navinulé. Prosinec – březen. Ří.

 

Hospodářský slovník naučný: ilustrovaná encyklopedie veškerého hospodářství polního, zahradního i lesního, jakož i průmyslu hospodářského. F. Šimáček., V Praze: 1905 sv. 1 s. 957. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:f6416e8a-f0ed-4ed2-8b39-65ed9dc15423

 

Prof. Dr. Eiselt má ve svém pět let starém sadu / zahradě v Jindřichově Hradci roku 1891 mezi dalšími i jabloň Herites (po baronu Heritesovi z Kolína nad Labem.)

Časopis českých zahradníků: rozhledy ve všech odvětvích zahradnictví : orgán Spolku zahradnického pro království České pro zvelebování zahradnictví v severovýchodních Čechách, sídlem v Jíčíně a vzdělávacího spolku zahradnických příručí "Roezl". Praha: František Thomayer, 01.03.1891, 5(3). sv. 3 s. 65. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:cd61ffe0-76da-11e8-ad64-005056825209

 

 

 

„Průzkum parku jsem provedl v letech 1978-9. Několik cenných informací mi poskytl pan František Votlučka, který zde byl zahradníkem od roku 1922. Podle jeho sdělení byl park udržován do r. 1929 (do smrti majitelky Anny Voithové). Byl celý oplocený, cesty udržovány, na terasách u zámku byly pěstovány keře jalovce obecného a „jasmínu“ (míněn pustoryl.) Okrasným dřevinám byla věnován největší péče ve východní části parku.“

 

Kovářík V. (1979): Zámecký park v Osečanech; Vlastivědný Sborník Podbrdska, Příbram, 15: 122-129, 2 fig. (map.), 2 foto., strana 122

Ať česká jednota se rozšiřuje, a vše nevole se odstraňuje. (1. IX. 1811) Antonín sv. p. z Heritesu.[24]

 

Roku 1812 po dobu návštěvy manželky Napoleona, arcikněžny rakouské Marie Luisy na Pražském hradě pobýval dvůr rakouského císaře. Z prvého patra své rezidence byl proto vystěhován Václav Vojtěch z Heritesů, aby se tam ubytoval Anton Saský. [25]

 

Nobilitační listina z 1791 pro Johanna von Voith, dle ketré mu císař uděluje predikát Freyherr von Sterbez, titul Wohlgebohrn a erb je podrobně je uložena v SOA Praha, SOkA Kutná Hora, fond Voith von Sterbez Ferdinand. Podrobný popis listiny a foto erbu pod č. 250 v ŽUPANIČ, Jan et al. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014. s. 1035. ISBN 978-80-86852-61-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/…b5c

 

Nobilitační listina z 1797, dle které „na žádost probošta svatovítské kapituly a děkana u Všech svatých v Praze Wenzela Adalberta von Herites syny jeho sestry Johanna a Antona Matznery, císař povyšuje do rytířského stavu, uděluje jim predikát von Herites a erb“ je uložena v SOA Praha, SOkA Kolín, Rodinný archiv Voith-Heritesů.

Podrobný popis listiny a foto erbu pod č. 251 v ŽUPANIČ, Jan et al. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014. s. 1035. ISBN 978-80-86852-61-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/…b5c

 

Nobilitační listina z 1805, dle které „císař povyšuje probošta svatovítské kapituly a děkana u Všech svatých v Praze Wenzela Adalberta rytíře von Herites a syny jeho sestry Johanna a Antona rytíře von Herites do stavu svobodných pánů, uděluje jim titul Freiherr a Wohlgebohren a polepšuje erb“ je uložena v SOA Praha, SOkA Kolín, Rodinný archiv Voith-Heritesů. Podrobný popis listiny a foto erbu pod č. 252 v ŽUPANIČ, Jan et al. Šlechtický archiv c.k. ministerstva vnitra: erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha: Agentura Pankrác, 2014. s. 1035. ISBN 978-80-86852-61-4. Dostupné také z: https://ndk.cz/…b5c

 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image007

2021

 

* Die älteste deutsche Kindergärnerin) istwie im gestrigen Mittagblatt bereits gemeldet wurde, aus dem Leben geschieden: Emma Cichra geb. Brzorad; eine Frau, der das deutsche Kindergartenwesen unendlich viel zu danken hat. Am 1. April 1840 als ältestes von 12 Kindern eines wenig begüterten, trotz seines Namens deutschen Gutsbesitzers geboren, widmete sich Emma Cichra aus Begeisterung für die Ideen Fröbels [SJ1] [SJ2] seit dem Jahre 1866 dem Kindergartenwesen.[26] Nachdem sie zwei Jahre bei dem damals noch deutschen Direktor Heinrich gewirkt, gründete sie auf eigene Kosten einen Kindergarten in Smichov, leitete ihn erfolgreich bis zu seiner Uebernahme durch den Bezirk Smichov und führte zugleich an der isr. Bewahranstalt [SJ3] in der Geistgasse die Kindergärtnerei ein. Schon im Jahre 1871 wurde sie von einigen Damen des Deutschen Frauen-Erwerbvereines aufgefordert, mehrere Schülerinnen, die schließlich durch eine vom Unterrichtsministerium ernannte Kommission geprüft werden sollten, zu Kindergärnerinnen auszubilden. Mit Eifer unterzog sie sich dieser neuen, ihr überaus zusagenden Ausgabe und der Erfolg war derart günstig, daß nicht nur dieser KindergartenkurS im D. F. E. B. unter ihrer Mitwirkung ständig fortgeführt, sondern nach dem Muster desselben und eben erst infolge dieses günstigen ResultateS auch ein staatlicher KurS errichtet wurde. Daneben leitetete Frau Cichra den 1878 von ihr wieder auf eine Befahr und Kosten gegründeten deutschen Kindergarten in Weinberge und erhielt ihn trotz aller Anfeindunger der städtischen Machthaber und einer tschechischen Gegengründung so lange, bis er mit ihrer noch heute dort wirkenden Schwester Auguste vomVerein Deutßcher Schulfreunde" übernommen wurde. Um dem Uebelstande, der darin lag, daß die Schülerinnen deS Kindergar­tenkurses in fremden Kindergärren hospitieren muß­ten, abzuhelfen, eröffnete der T. A. E. B. im Jahre 1880 auf ihre Anregung einen eigenen Uebungskindergarten, den sie bis 1909 leitete. Auch literarisch entsaltete Emma Cichra eine überaus reiche Tätig­keit. Außer den zahlreichen Beiträgen über alle Fragen ihres Berufes in den Tages- und Fachzeitungen gab sie daS für das Kindergartenwesen vorbildliche Buch „Gesammelte Erzählungen" her­aus, das ihr zahlreiche ehrende Anerkennungen aus den Fachkreisen nicht nur Böhmens, sondern ganz Oesterreichs eintrug. So hat Emma Cichra viele Hunderte von tüchtigen deutschen Kindergärtnerin­nen nicht nur ausgebildet, sondern auch darüber hin­aus immer in selbstlosester Weise für ihr Fortkommen gesorgt und noch vielmals größer ist die Zahl der Kinder, die sie mit nimmermüder Geduld und Liebe in ihre wahrhaft mütterliche Obhut nahm. Nur die zunehmenden Beschwerden des Alters und ihre Erkrankung konnten sie endlich bewegen, aus die weitere Ausübung des ihr so lieb gewordenen Berufes zu verzichten. Mer ihre Teilnahme an allen seinen Erscheinungen blieb auch im Ruhestände trotz ihrer schweren Erkrankung immer überaus rege und ihr Wahlspruch war bis zum letzten Atemzuge FröbelsKommt, laßt uns den Kindern leben“.[27]

 

 

Rozhovor s Eduardem Brzorádem z 5. 7. 1901 (tučné písmo JS), který pro jeho výrok o agitaci „Pryč od Říma“ vyvolal velký zájem:

„Politický přehled. Redaktor t. l. měl v neděli[28] v Praze na Žo­fíně[29] přiležitost mluviti s mladočeským, zemským a říšským poslancem p. drem. Brzorádem.  Z roz­mluvy něco uvádíme:

Red. Co soudíte, pane doktore o očekávaném kompromisu mezi staro a mladočechy?

Dr. Bro. Ačkoliv se již Staročeši značnou měrou z politického kolbiště vzdálili, přec jsou činiteli vážnými s nimiž se musí počítat. Nynější taktika poslanců mladočeských velice se podobá taktice poslanců staročeských, tedy ta trhlina, která je od sebe dělila se v hlavních místech překlenula. Proč tedy by nemohla nastati shoda úpiná? V těchto těžkých dobách jest nám potřebí slou­čení všech šil a všech státoprávních stran českých, neboť jenom tím se činnost poslanců na říšské radé usnadní.

R-d. Co zamýšlejí mladočeši v příštím zasedání říšské rady činiti a jakou taktikou se říditi ?

Dr. Brz. To se ještě určíti nedá. Často byl vypracován důkladný program, nepříznivé okolnosti jej zvrátily. Taktika se zařídí dle okolností, s nimiž nutno počitati. Ač nynější náš poměr k vládě značnou měrou k zlepšení politické situace přispěl, což český národ zajisté bez rozdílu poli-tických stran jenom musí s povděkem vítali, přec jest možno, že budou poslanci nuceni opět do oposice vstoupiti, ovšem jen v tom případě, když by se jednalo o náš neprospěch a když by nebylo jiné cesty k obhájení našich práv. Red. Co soudíte, pane poslanče, o způsobu jednání národ. soc. poslanců na říšské radě a ve veřejnosti vůbec?

Dr. Brz. Myslím, že brzy dojdou ku přesvědčení, že ta jejich taktika neponese kýžených výsledků. Najednou se vítězství docíliti nedá. Dnes jest sice mnoho lidí, kteří se politikou obírají, ale za to málo jest politiků vážných a prozíravých. Ale když třeba mladý, nadaný člověk se ujme politické práce a myslí, že vše to, co dlouholetí pracovníci před ním učinili, postrádá úplně ceny, když domnívá se býti mnohem chytřejším, pak to obyčejně nebývá příznakem dobré politiky. Jest potřebí práce, úsilovné práce, byt i výsledky jen zvolna se jevily. A národní socialisté se jisté o tom také přesvědčí. Ráznou politikou by se dalo ovšem v zbě-dovaných, zpuchřelých poměrech našeho parlamentu co se otázek národních týče mnoho docílit, kdyby ale nebyla spousta otázek jiných, které voličstvo svým poslancům klade a o vyřízení žádá.

Nedávný případ, když se jednalo o sestátnéní severozápadní dráhy nás o tom poučuje. Bylo v Čechách mnoho lidí, kterým, jak se zdálo, se o to více jednalo — než třeba o české státní právu! Jsou-li tedy poslanci zahrnuti spoustou práce druhu rozdílného, pak se nemůže veškerá činnost pouze na jediný bod soustředit. Jen kdyby bylo v Čechách tolik trpělivosti, aby se nechtělo od poslanců vše najednou.

Red. Jaký jest asi program vlády pro příští zasedání říšské rady?

Dr. Brz. Těžko určit; ale dá se očekávat, že návštěva J. V. císaře v Praze značně přispěje k tornu, aby vládlo jiné, příznivější smýšleni oproti Čechům.

Red. A což heslo »Pryč od Říma« — s nímž i mnozí čeští protestanté souhlasí?

Dr. Brz. Naše stanovisko vůsi  této všeněmecké agitaci jest známo. Posl. Kramář to pověděl jménem nás všech. Není ani nejmenší pochybnosti, že politický význam hnutí toho jest rozhodné nám nepřátelský. Čeští protestanté bohužel viděli v Prusku svou záštitu a ochranu a Prušáci to dobře dovedli užít; osobili si jakési právo nad nimi — podporovali je penězi — a nyní jeví se ty následky. — Ale i ze stanoviska čistě náboženského nutno hnutí to odsoudit. Proč bráti lidu jeho víru, v které vyrostl, z které čerpal silu a útěchu i v dobách nejtrudnějších ? Myslím, že nemůže býti opravdového Čecha, který by hnutí to schvaloval!

Red. A což pan professor Masaryk?

Dr. Brz. Jest to člověk intelligentní, ale svou činností ukazuje se býti jakýmsi protestantským agentem On dobré věci neprospívá, spíše škodí, byt se i domníval, že koná věc záslužnou. Také jeho vliv na studentstvo universitní nenese ovoce právě prospešné. Nedávná akce dotazníková o tom každého myslícího člověka přesvědčí. To mladému lidu neprospěje ani tak ku vzdělání, jako spíše k znemravnění. Není to také potěšitelným zjevem, že intelligentní dorost chce již dnes v mnohém ohledu udávati tón celé veřejnosti, ač mu schází mnoho životní zkušenosti. To sebevědomí, které se mu vštěpuje spíše poměry české roztříští, než uklidní.

Staří, zasloužilí pracovníci, kteří již dávno věděli to, co intelligentní dorost — a jen život-ními zkušenostmi a stálým prohlubováním nových myšlének nabyli jistých jasných názorů, nyní aby snad kapitulovali před nezkušeným dorostem. Jest sice dobře, když nové myšlénky vzni-kají, když se jeví čilost mezi studujícími a chuť k práci národní, ale když meze se přestoupí a pak se zapomíná na opravdovou, promýšlenou práci, nýbrž jen v stálých roztržkách a ignorováni starších pracovníků se shledává pokrok, pak to zajisté nikdo nemůže schvalovati.  — Další hovor pak se přešinul na věci méně důležité.“[30]

 

 

Sčítání lidu z 15.1. 1901

von den dauernd Anwesenden ist hier anzugeben: Beginn des ununterbrochenen freiwilligen Aufenthaltes in der Gemeinde des Zählortes seit dem Jahre 

trvale bydlících osob je třeba uvést: Začátek nepřetržitého dobrovolného pobytu v obci sčítacího místa od roku :

Heinrich (Hausbesitzer) und Antonie Rack jsou zapsáni k trvalému neřetržitému pobytu od roku 1852, domovskou obcí také Kuschwarda

kuchařkou (Köchin) v rodině byla Stegbauer Barbara (*18.6.1860 Schlösslbachl, Prachatitz, Böhmen,) k pobytu zde přihlášena od 1891; Domovskou obcí  v Pumperle

služkou / děvečkou (Magd / Dienstmagd) Plechinger Ema (*1.3.1870 Landstrasse bei Moldau, Prachatitz) přihlášena zde od 1897, domovskou obcí Landstrasse bei Moldau

 

15.1.1901 zde bylo

1 valach, 1 tele, 2 krávy, 15 slepic, 3 kachny

 

Podepsán

H. Rack

 

https://digi.ceskearchivy.cz/634711/47/4922/2170/61/0

 

Další majitelé vily:

1910 Alois Čáp z Prahy (REntner) Kuschwrda od 1909, deutsch, manželka Aloisia a ovdovělá neteř Aloisia Lutherer

https://digi.ceskearchivy.cz/…0/0

1921 Reinhold Schuster z Horních Světlobuků, Vimperk ,sedlákdeutsch

https://digi.ceskearchivy.cz/…/37

 

 

 

 

Schloss in Ober-Szeroutz, poslaná 1901

 

Pohlednici laskavě poskytla Societatea pentru Cultura și Literatura Română în Bucovina, înființată în anul 1862 Municipiul Rădăuți, Str. Piața Unirii nr. 67, c. 35 38, jud. Suceava https://www.sclrb.ro/bucovina-interbelica-in-imagini-judetul-cernauti-plasa-prut/ (2021)

 

 

Dr. Eduard Brzorad, Landesadvokat, Deutschbrod byl členem Německého Alpského Spolku Deutscher Alpenerein ještě roku 1878.

https://archive.org/details/bub_gb_xJEEAAAAQAAJ/page/n551/mode/2up?q=Brzor%C3%A1d

 

 

1899

Dne 17. července pochován byl na zdejším sv. Poli vedle své manželky pan Josef Brzorád bývalý vlastník velkostatků na Chlumu a ve Vidovicích, bývalý zemský poslanec - a veliký příznivec kněží vůbec a v Mnichovicích zvlášť. Pohřeb byl slavný - vedle děkana Mnichovického byl i pan farář Vranovský, p. FrantišekČihař, bývalý kaplan v Mnichovicích. Zemřelého převezli z Kosové Hory, kde zemřel, pohřbu se zúčastnily sbory hasičské z Mnichovic a Kunic, - a spolek Mnichovickýn živnostníků, čtenářská beseda a veliké zástupy z celého širého okolí.

Dej mu Bůh radost věčnou!

 

Mnichovice: Kronika farnosti 1833-1948, Místo uložení: Státní okresní archiv Praha-východ se sídlem v Přemyšlení,  https://ebadatelna.soapraha.cz/a/1491/86#

 

 

Hřbitov v Mnichovicích, hrob hned u vstupu (49°55'34.4"N 14°43'37.8"E), patrně sem přenesen po založení hřbitova v roce 1920., foto JS 2021

 

 

Text náhrobku:
PROKOPINA

BRZORÁDOVÁ

roz. DOUBKOVÁ

maj. velkostatku Chlumu

zem. 14. dubna 1882 v 64. roce věku svého

a manžel její

JOSEF BRZORÁD

bývalý poslanec ve sněmu

zem. 13. července 1899 ve stáří 89. roku

 

ELEONORA KAINZOVÁ roz. BRZORÁDOVÁ

VDOVA PO VELKOSTATKÁŘI

zemř. 27. srpna 1905 v 69 roce věku

 

 

 

Z prvé poloviny 19. století pochází i památkově chráněná, litinová socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před zámkem. Fotografie a více viz katalog Národního Památkového Ústavu.[31]   

 

Vilhelmína Terezie Eleonora Anna rozená Hoffentahlová (1849-1917), narozená 1.12. 1849 na zámku obce Dříteň jako dcera lesního správce, umírá ve vile v Písku, Rokycanova 712 20.7.1917, pohřbena u svaté Trojice v Písku. Dcera lesního hospodáře Ladislava Hoffenthala, syna Vincence H., c.k. důstoníka a Karoliny Blumenstein, z Horního Rakouska a Wilhelmine, dcery Franz Kutschera direktora v Postoloprtech a + Wilhelmine roz. Scirka z Maďarska.[32]

 

Adalbert Stohr (1877-)[33] , otec měšťan v Postoloprtech a syn zdejšího ševce, matka dcera mlynáře z Nehasic č. 2[34]; studoval gymnázium v Žatci[35], 1900 Ökonom aus (Gewöhnlicher Aufenthalt) Postelberg = Postoloprty[36]; 1909 Steueramtsoffizial in Postelberg 13[37], 1916 Steurverwalter in Oberleutensdorf  = Horní Litvínov, též  1917[38], 1918 též a majitel Jubiläums  - Erinnerungs - Medaille für Zivil-Staatsbedienstete a Jubiläums Kreuz für Zivil-Staatsbedienstete[39], 1919 Steuerverwalter in Oberleutensdorf[40];  1926 Steuerdirector, Oberleutensdorf[41].

 

Oo 14.9.1909 děkanský kostel -Schlosskirche ve Vimperku, nevěsta Paulina Brzorád, bytem Schloss Nr. 1 Winterberg, narozená Frauenberg Nr. 94 dne 14.7.1881, dcera direktora panství a lesního správce ve Vimperku Schloss č. 1. a Wilhelmine roz. Hoffenthal z Budějovic č. 15. Svědci Dr. Franz Stohr, Apotheker Wien II a Hoffenthal, lesní správce v Postoloprtech. [42]

 

 

Rezső Brzorád a Etelka Komjąthy, Mogyorósbánya, 2. pol. 19. stol.[43]

 

Zoltán Bozorády (1941): „Je to můj dědeček, který byl ředitelem lomu a továrny na mlýnské kameny. … Byl to Čech.“„Ő az a nagyapám, aki a kőbányának és a malomkő-gyárnak volt az igazgatója. Mogyorósról származott, de Mogyorósbánya lett később a neve, mert ő ott bányát nyitott. Cseh ember volt.“ [44]

Bozorády Kornél és Kiss Ilona, 1940, Sárospatak[45]

 

Zoltán Bozorády (1941-): Když se vzali, už nebyli mladí. Můj otec vedl odvětví chovu zvířat ve společnosti Furmint a byl zvolen hlavním soudcem Sárospataku. Po návratu domů z ruského zajetí byl okamžitě uvězněn, označen jako nepřítel systému, ale nepodněcoval nenávist k systému. Moje matka byla učitelka, plnokrevná učitelka.“ „Nem voltak már fiatalok, amikor összeházasodtak. Édesapám a Furmint Részvénytársaságnál az állattenyésztési ágazatot vezette, majd Sárospatak főbírójává választották. Az orosz fogságból hazatérve azonnal bebörtönözték, rendszer-idegennek bélyegezték, de ő nem táplált gyűlöletet a rendszerrel szemben. Édesanyám tanítónő volt, ízig-vérig pedagógus.“ [46]

 

manželkou Lőrincsik Judit „Jutka“ děti: Zsuzsa, Kriszta, Zoltán a András[47]

 

 

Gyula Bezerédi (1858 – Budapešť-1925), Studiový dům Gellért-hegyi műteremház, Budapest, Kelenhegyi út 12–14.[48]

 

 

Dle Zprávy o plné a valné hromadě hospodářského odboru Roudnického odbývané v Roudnici dne 23. dubna 1867, „O otázce: 4) Jest pro hospodáře prospěšno, používati krav k tahu? pojednal nejdříve p. Karel Brzorád z Klenče, vypočítav zevrubně, jak velký užitek dá dvé krav, kterých se zároveň k potahu užívá.“[49]

 

 

K Antisemitům.

Mogyoros 6. září

Dlouho jsem se zdráhal psát o této otázce; ale protože antisemitismus má v Maďarsku tak smutné důsledky, že reputace Maďarska před zahraničím je již vážně narušena - ve skutečnosti, jak se říká, v našem kraji - došlo také v Piszke ke zmatkům a existují stránky, které jsou stále vzrušující proti Židům: ano, nemohl jsem odolat, abych na šíp nedal svůj skromný názor na antisemitismus.

            Antisemitismus, s ohledem na známý cíl, vyhoštění Židů z naší země, je největší absurditou, která kdy existovala, a je úžasné, odkud pochází člověk, který si stále myslí, že je to k možnost.

            S ohledem na morálnost hnutí je nejvíce nemorální to, že se staví proti logičtějším naukám křesťanského náboženství, které: Milujte svého bližního jako sebe samého. “A všichni jsme bližní, i když jsme jiného náboženství. Pak platí další krásný princip: Co pro sebe nechcete, nedělejte to nikomu jinému!

            Nenávist křesťanů proti Židům je obecně nepochopitelná, přestože křesťanské náboženství je pouze dceřiným náboženstvím židovského náboženství. Deset přikázání je pro Židy stejné jako pro křesťany. Starý zákon nepopřel ani sám Kristus, takže říkám, že nenávist je nepochopitelná; kdyby to nebylo vysvětleno závistí.

            A v tom je ta nenávist. Protože Židé jsou skromnější než křesťané, zbohatnou dříve než křesťané! Ani křesťan nebyl zničen přímo Židy, ale skutečně sám. …

            Neříkám, že mezi Židy není podvodník ani lichvář; ani neříkám, že mezi námi, ne mezi křesťany, neexistuje nic takového, že existují soudy, které by potrestaly židovského podvodníka a lichváře „stejně jako křesťanského podvodníka a lichváře. Ale protože existují křesťané, kteří podvádějí a lichvaří, dělat antisemitismus by bylo absurdní.

            Nepopírám, že neexistuje žádný židovský podvodník a opovrženíhodný člověk, neříkám ani, že křesťanské náboženství plodí špatného člověka, ale mám zkušenosti, že mezi židovskými podnikateli je často více humanismu a spravedlnosti než mezi více křesťanskými podnikateli.

            Troufám si v tomto ohledu vyprávět případ, který brilantně dokazuje mé prohlášení v tomto ohledu a realitu, na kterou kdykoli přísahám.

            V roce 1856 jsem měl v Pešti přítele, římskokatolického křesťana a velkého obchodníka, dva jeho obchodní přátelé selhali, což ho dostalo do situace, kdy nemohl dostát svým závazkům směnek. Proto svolal své věřitele a ukázal jejich finanční situaci. Přestože jeho aktiva byla větší než jeho pasiva, nebyl schopen zaplatit a požádal věřitele o jednoleté moratorium. Mezi těmito věřiteli bylo dvaadvacet Židů a jen pět křesťanů. Všichni kromě jednoho z dvaceti dvou Židů hlasovali pro jednoroční moratorium. Dva z pěti křesťanských věřitelů zůstali neutrální, což znamená, že oznámili, že to znovu zváží, ale tři bez váhání řekli, ať zaplatí účty hned, protože jinak by proti němu požádali o bankrot.

            Za těchto okolností by můj nešťastný přítel byl neoprávněně zničen, kdyby těchto dvaadvacet židovských věřitelů nesouhlasilo s tím, že mému příteli hned vyplatí tyto tři křesťanské věřitele, a neočekávali by dalších 6 procent za dobrý rok. A tak se stalo. Můj přítel okamžitě vyplatil své tři křesťanské věřitele a dvaadvacet židovských věřitelů, ne jen za jeden rok, ale za dva roky, a dokonce ještě dnes tento závazek existuje. Kdyby těchto dvaadvacet židovských věřitelů bylo stejně tak dobrosrdečných jako ti křesťanští zabijáci, můj přítel by okamžitě zkrachoval.

            Moje otázka zní: kde je větší humanismus a spravedlnost? Mezi Židy nebo mezi křesťany? Ptám se na to: kde je více humanismu a spravedlnosti? Mezi Židy nebo mezi křesťany?

            Ale pro antisemity funguje jen závist, protože většina antisemitů nemůže pracovat a pracovat tak, jen chtějí, aby jim do úst vletěly židovské peníze v podobě pečeného holuba.

BRZORÁD J. REZSŐ.

Esztergom és Vidéke (Ostřihom a jeho venkov), 18831883 / 73. szám 8.9.1883 str 1-2

https://library.hungaricana.hu/en/view/Esztergom_es_Videke_1883/?query=%20Az%20antisemit%C3%A1kh%C3%B3z.%20&pg=302&layout=s Originál[50]

 

Článek o restauraci a konzervaci (v roce 1961) pozdně rokokových, mimořádně honosných šatů, uložených v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze pod číslem 49 759, obsahuje i historický průzkum, který jejich vznik zařadil do let 1760-1770 a do majetku Ludmily Brzorádové rozené Všetečkové (1743-1806) z Nymburka.  „Velkoměstská elegance a luxusní materiál ... lze brát jako symptomatický úkaz určitého úsilí vzmáhajícího se měšťanstva po společenské reprezentaci.“ Šaty mohly být pořízeny jako svatební. Oděv byl ušit na mladistvě štíhlou postavu (158 cm výšky). Článek obsahuje podrobný popis šatů i jejich černobílou fotografii. Roku 1895 byly pravnukem Ludmily, Adolfem Červinkou, notářem v Neveklově, zapůjčeny na národopisnou výstavu v Praze, kolem roku 1900 vystaveny snad i ve Vídni.

 

Šaty Ludmily Brzorádové rozené Všetečkové (1743-1806) z let 1760-1770.[51]

 

           

 

VI 34. F. X. Šaldova otce, Františka Serafínského Šaldu (1826-1903), poštovního officiála, křtil v Hrusicích 1 i. IX. 1826 P. Vojtěch Kramerius, kmotry byli Josef Brzorád, absolvovaný humanista, a Ludmila Bořická, manželka správce na Chlumu (Libri bapt. Hrusice tom. lit. B. fol. 74.). Když byl křtěn spisovatelův strýc - Alois Šalda (1818-1885) později studoval práva, ale ohluchl a stal se hodinářem – kmotroval Josef Bořický, správce na Chlumu. F.X. Šaldův děd Matěj (1791-1876) byl učitelem v Mirošovicích, kde se mu narodilo 11 dětí. Matějova manželka Marie, byla sestrou faráře v Hrusicích P. Jeronyma Pivoňky (1799-1833), který pak byl pak děkanem v Mnichovicích. 

Sestra Matějovy manželky Marie, Anna si vzala popovického pekaře Váňu. Jejich syn P. Vaclav Wania (1825 v Popovicích-1914) se stal knězem maltézského řádu.

 

 

 

LIFKA, Bohumír, Karel SVOLINSKÝ a Šalda, F. X. (František Xaver). Na pamět F. X. Šaldy: sborník vzpomínání, lásky a vděčnosti : [sborník k prvému výročí jeho smrti]. V Praze: B. Lifka, 1938. s. 129. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:dda40760-4ab5-11e7-80b4-001018b5eb5c , str. 129

 

 

Josef Holeček vzpomíná: Neruda zasedal každý večer v Knoblochově hostinci v Liliové ulici. V těsném sousedství toho hostince byla hospůdka U bílého zajíce, kam zapadal Svatopluk Čech. S ním tam dlíval kroužek přátel: Servác Heller, František Klement (pseudonymem Quido Mansvet), inženýři Brzorád a Hofman. Na podzim roku 1873 přibyli jsme Otakar Mokrý a já. U Bílého zajíce jsem trávíval všechny večery, nevyhrazené Umělecké besedě. 

 

Holeček Josef: V literárním odboru uměleckém besedy roku 1874 in JELÍNEK, Hanuš. Padesát let Umělecké besedy 1863-1913: [sborník]. Praha: Umělec. beseda, 1913. s. 289. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/…22f  str 289

 

 

Roku 1901 byl na vrchu Blaníku konán tábor lidu, na kterémž řečnil Dr. Brzorád při nábštěvě asi 20 tisíc lidu.

 

Vlasák A. N.: Blaník a Louňovice pod Blaníkem, Praha 1914, str 51; in TICHÝ, Václav. Blaník a Louňovice pod Blaníkem ve vzpomínkách. Praha: VT, 2009. s. 175. ISBN 978-80-903649-4-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:3fa33350-0437-11e4-97de-5ef3fc9ae867; str 175

 

 

Otakar Theer (1880-1917), spatřil světlo světa dne 16. února 1880 v hlavním městě Bukoviny. Černovice byly tehdy posádkovým místem devátého dragounského pluku svobodného pána z Piretu, v němž otec básníkův Karel byl rytmistrem. Karel Theer náležel k typu selfmademanů a své vojenské hodnosti dosáhl službou od piky. Pocházel z drobné, ale starousedlé měšťanské rodiny nymburské. Jeho otec byl kloboučníkem. Syn Karel, narozený v roce 1832, byl nejmladší ze čtyř sourozenců. Po vyučení stal se příručím v koloniálním obchodě. Z rozmrzelosti nad tím, že pro odvod musil vždy opustit dobré místo, dal se dobrovolně na vojnu. Byl přidělen k vozatajstvu. Jeho postup byl rychlý a svědčí o přirozené a houževnaté inteligenci básníkova otce. Karel Theer stal se již po třech letech vojenské služby strážmistrem, později byl přidělen do zásobovací kanceláře a pro energické a svědomité plnění povinností těšil se stálé úctě a přízni svých představených. Rozhodný obrat do životních jeho osudů přinesla však teprve rakousko-pruská vojna v roce 1866. V nedostatku důstojnictvo probíhal Karel Theer rychlým postupem až k hodnosti nadporučíka.

            Zvýšené požadavky representační, jež kladla na něho důstojnická hodnost, nutkaly patrně básníkova otce, aby se ohlédl po nevěstě zámožné, která by i svým rodinným původem vyhovovalo jeho novému postavení. Nalezl ji v dceři patricijské rodiny svého rodného města, Františce Brzorádové, mladší jeho o osm let. Její rodina stála v popředí měšťanské aristokracie nymburské, oplývajíc nejen znamenitým majetkem, ale i velikým vlivem veřejným. Otec nevěsty, Antonín Brzorád, byl bohatým statkářem a po dlouhá léta starostou nymburským. Po svatbě, která se konala dne 12. října 1875, odjeli mladí manželé do Tarnopolu, kde pluk Karla Theera ležel tehdy posádkou, a odtud teprve později přesídlil do Černovic. Mladá choť vedle základního rysu rodové aristokratičnosti vyznačovala se i radostnou lačností po životě, spojujíc ji dovedně s obezřetnou, měšťansky hospodárnou technikou život.

            Mladé manželství bylo pět let bezdětné. Ze synka, pokřtěného dne 9. března plukovním duchovním na jméno Otokar (které Theer později směnil za zvučnější Otakar) Karel, se jeho otec dlouho neradoval. Nedlouho po jeho narození uchýlili se jeho rodiče do Nymburka, kde churavý rytmistr chtěl v úzkém rodinném kruhu prožíti roční zdravotní dovolenou. Netušil, že jede do rodného města zemříti. Umírá v letní pohodě a v domácích zdech dne 7. července 1881 na rakovinu střev. Vdova rozhodla se zůstati v Nymburce, aby v kruhu příbuzných spíše se vzpamatovala z těžké ztráty. Její bratr, MUDr. Gustav Brzorad, určen za poručníka synkovi, jenž tak brzo osiřel. Příběh vlastního narození vylíčil Theer později podrobně v povídce Velký den slečny Anny[52] v niž zároveň načrtl portrét svého otce - jistě na podkladě matčina vyprávění - v době bezprostředně před smrtí: „... byl vysoký, v černých spodkách a modrém kabátci, na němž vyleštěné knoflíky házely zlaté svity. Vypadal jaksi nahrbený, vrásčitý v obličeji, s odchlíplýma jakoby pergamenovýma ušima.“[53]

            „Po smrti manželově zůstala (matka) se synem v Nymburce až do roku 1890. Theer vyrůstal v blahobytném, ale ovšem i pravidelném a celkem jednotvárném prostředí maloměstské honorace. Ve svých prósách často líčí prostranné pokoje dusné vůně, v nichž okna jsou zastřena těžkými záclonami; jejich skulinami jen občas pronikne sluneční pruh, vířící prachem, padne na těžký, starodávný nábytek a letmo se dotkne starých rodinných portraitů a památek.“ [54] Po přesídlení do Prahy v Nymburce pravidelně tráví 2 měsíce letních prázdnin. Theer později vzpomíná, „jak jako hoch chodil s matkou na ochotnická představení nymburská - zálibně prodlévá pak nad každou podrobností.[55]. … Do maloměstského prostředí nymburského Theer lokalisoval také zhusta příběhy svých povídek: děj »Karly«[56]. … Nejpozoruhodnější pro nymburské vzpomínky Theerovy je však velké torzo jeho autobiografického románu »S puklým srdcem«.“[57] V něm např. uvítání bližšího okolí nymburského: Ano, to byl jeho domov, jeho skutečný domov, bohatý, rolnický, veselý ve své střízlivosti, kde se žilo tak dobře z dividend, které platily cukrovary, kraj bez lesů, s krásnými slunečními západy, blahobytný.“[58]

            „Na konci, ale i na vrcholu povídkové tvorby Theerovy stojí povídka »Mateřský stud«, kterou přinášel »Máj«[59] Vysokou její hodnotu lze snad přičísti také tornu, že Theer do jejího děje i v povahu jejích postav vložil nejvíce podstatných rysů autobiografických a tvořil ji na podkladě zkušeností nejobsáhlejších a nejpřímějších. K postavě arstokratické, předčasně ovdovělé paní Zdechovské byla předlohou patrně sama matka Theerova, a její syn Karel, k němuž lne téměř extatickou láskou, zastupuje zde zřejmé samého autora, jak svědčí již křestní jméno, používané vždy v pracích autobiografického pozadí.“[60]


 

Jedním z dokladů přízně domácího Němcových, purkmistra Antonína Brzoráda (1809-1877) je zpráva z vyšetřování o politickém chování Josefa Němce od Majora auditora Ludwiga von Lenzendorf, který vyšetřoval v Nymburce 6. 8. 1853: "... Musí být ještě dodáno, že jsme neopominuli, abychom odstranili rozpor, požádat zdejšího purkmistra o vysvětlení, bylo-li jeho vylíčení komisaře Němce, jak je zřejmé z přílohy č. 5, podáno jím jako úplné a nezávadné a bezúhonné a oč se opíralo, — načež tento prohlásil, že tato vyjádření, jemu přičítaná, nebyla jím pronesena, a doložil výslovně, že na dotazy po Němcovu charakteru a jednání — o jeho politickém chování úplně pomlčel, a to proto, aby tím neuškodil jeho rodině."[61]

 

 

Dle Zprávy o plné a valné hromadě hospodářského odboru Roudnického odbývané v Roudnici dne 23. dubna 1867, „O otázce: 4) Jest pro hospodáře prospěšno, používati krav k tahu? pojednal nejdříve p. Karel Brzorád z Klenče, vypočítav zevrubně, jak velký užitek dá dvé krav, kterých se zároveň k potahu užívá.“[62]

 

 

Josef Brzorád, Gutsbesitzer in Lochkov je v seznamu lidumilů „der Menschenfreunde“, protože přispěl roku 1831 ve sbírce na místní ústav pro chudé Lokal=Armen=Institute 3zl. 20 kr.[63]

 

 

Na konci druhého školního semestru roku 1831 obdržel na na pražské technice = českém stavovském polytechnickém institutu v Praze (Böhmisch-ständische politechnische Institute) v prvním ročníku Karl Brzorád z Lochkova prémii 10 zlatých za výtečně provedenou kresbu a s ohledem i na ostatní předměty.[64]

 

 

Díky projektu Prague Concert Life (1850-1881)[65] zjišťujeme, že Dr.[66] Ferdinand Ludwig Brzorád[67] byl na jaře roku 1851 činným pěvcem pražského hudebního života. Vystoupil nejméně na čtyřech veřejných četně navštívených koncertech.

            2. dubna na Žofíně jako sólista v Beethovenově Ruinách Athenských (op. 113) na koncertě Cecilské jednoty[68]; 

            9. dubna to byla píseň "Mein Hochland" op. 92 Václava Tomáška[69] na hudebně-recitační akademii v sále Žofínského ostrova v 5 hodin odpoledne na pomoc pro Klárův institut pro péči a zaméstnání dospělých slepců[70];

            29. dubna se s Prahou koncertem v Platejsu loučil houslový virtuos Köckert. Potleskem zde byl odměněn i pan Brzorád, který zpíval píseň Karla Reißigera[71] op. 95 Die Grenadieren[72] a Voglovu „Beduinen-romanze“.[73]

            Konečně 5.května odpoledne o páté hodině odbýval se na Žofíně ve prospěch zříditi se majícího národního divadla velký instrumentální a vokální koncert  k ouplné a důstojné spokojenosti  celého, vzdor nepříznivému počasí hojně shromážděného obecentsva. … Německý dvojsbor „Leben und Lied“ se solovým čtverozpěvěm od Štorcha[74] přednešen od pánů Emmingra, Strakatého, Wolfa a Brzoráda a spojených sborů, … neminul se s oučinkem zasloužené pochvaly.[75]

 

Koncert spirituál jednoty Cecilianské odbýval se dne 2. dubna (1851 pozn JS) na Žofíně. … První oddělení koncertu obsahovalo Beethovenovu v žánru oratoria utvořenou hudbu k alegorickému textu Augusta z Kotzebue „Zříceniny Athen,“ … Vyvedení zvláště co se sboru týče, bylo velmi slušné. Slečna Vávrová, páni Brzorád a Nedvěd zpívali hlasy Soli, …“

Lumír 1851, číslo 10, strany 238-9.  http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/10/238.png

 

 

Program hudebně-recitační akademie, která se bude konat 9. dubna 1851 v sále Žofínského ostrova v 5 hodin odpoledne, na pomoc  pro institut pro péči a zaméstnání dospělých slepců. ... 8. ""Mein Hochland"" píseň od Václava Tomáška, kterou zpívá Dr. Ferdinand Ludwig Brzorad.

            Programm zu der musikalisch-deklamatorischen Akademie, welche am 9. April 1851 um 5 Uhr Nachmittags im Saale der Sophieninsel zum Vortheile der Versorgungs und Beschäftigungsanstalt für erwachsene Blinde abgelhalten wird. ...8. "Mein HochlandLied von Wenzel Tomaschek, gesungen von Herrn Dr. Ferdinand Ludwig Brzorad. ... 

            Bohemia: v letech 1828-1835 vycházel jako volná příloha časopisu Prager Zeitung. Praha: Gottlieb Haase Söhne (1828-1872), 8.4.1851, 24(56). s. (4). ISSN n0005. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:23bde73e-39b5-11e5-abf5-90b11c419e63

 

Pan Adolf Kökert (Köckert) , oud divadelního orchestra pražského a čacký virtuos opustí nyní Prahu a hrál předevčírem (29. 4. 1851 17.00 – pozn. JS) … v sále Platejském.

http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/13/309.png

            … Hr. Brzorád charakteristische, aber für den Zuhörer ohne Kenntniss der Texte fast zu rhapsodisch gehaltene Beduinen-romanze“ von Vogl und Reissigers[76] bekannte Komposition der „beiden Grenadiereebenfalls mit Beifall.

            Bohemia: v letech 1828-1835 vycházel jako volná příloha časopisu Prager Zeitung. Praha: Gottlieb Haase Söhne (1828-1872), 1.5.1851, 24(68). s. (3). ISSN n0005. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:2543c42f-39b5-11e5-abf5-90b11c419e63 

 

V pondělí 5.května odpoledne o páté hodině odbýval se na Žofíně ve prospěch zříditi se majícího národního divadla velký instrumentální a vokální koncert  k ouplné a důstojné spokojenosti  celého, vzdor nepříznivému počasí hojně shromážděnéhio obecentsva. … Německý dvojsbor „Leben und Lied“ se solovým čtverozpěvěm od Štorcha přednešen od pánů Emmingra, Strakatého, Wolfa a Brzoráda a spojených sborů, … neminul se s oučinkem zasloužené pochvaly.

http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/14/334.png

 

 

 

První velký národnostní boj ve Vimperku začal pokusem o zřízení české školy. (vystavěna 1908 - pozn JS) Prostřednictvím neznámého úředníka zemského výboru se zakoupil pozemek naproti hotelu Hvězda od schwarzenberské kanceláře. Ředitelem panství byl tehdy český vlastenec Vojtěch Brzorád, který věděl o účelu budoucí stavby a celou záležitost podporoval. … vimperské obecní zastupitelstvo se usneslo vyslat deputaci na Hlubokou k Adolfu Schwarzenbergovi, aby zakázal zaměstnancům posílat děti do české školy, že se tím porušuje německý ráz Vimperka. … Kníže deputaci sice přijal, zeptal se na jejich přání, a tu přednesl starosta Vimperka známou žádost a kníže odpověděl ironicky: „Pánové, dnes je nutno, aby každý občan uměl česky a německy. Buďte rádi, že také máte českou školu. Můj vnuk Adolf také půjde na českou universitu.“

 

Čepička Ladislav: Z historie českého národního hnutí ve Vimperku, Musejní spolek Vimperského panství, www.winterberg.cz; Vimperské noviny, 6. 6. 2019, ročník 26, strana 12

 

 

V letech 1865-1866 byl Vojtěch Brzorád zapsán jako zahraniční lesník na saské lesnické a zemědělské akademii v Tharandt u Drážďan. Po Petrohradu (1808) šlo druhý nejstarší lesnický ústav na světě založený 1811.

 

Brzorád Adalbert (Ausländischer Forstwirth) aus Lochkow in Böhmen Sommersemester 1865 bis Ostern 1866. Nejstarší lesnická škola v Německu a jedna z nejstarších na světě  Königliche-Sächsische Forstakademiedie Akademie für Forst und Landwirthe zu Tharand(t) v Sasku.

 

Tharander Jahrbuch zugleich FESTSCHRIFT zum 50jährigen Jubiläum der Akademie 1866, LEIPZIG Arnoldische Buchhandlung 1866, strana 190; dostupné online: https://books.google.cz/…lse

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image007

2021

 

V 50. letech 19. stol. se Eduard Krziwanek stal jedním z iniciátorů založení německobrodského Těžířstva sv. Jana Nepomuckého, které se pak několik let pokoušelo obnovit těžbu nad údolím Stříbrného potoka U Pšeničků a současně o obnovu centrální štoly Marie Terezie u Mírovky. Aktivně působil ve výboru 87 podílníků držících celkem 40 podílů, sám držel největší počet – 5 podílů. (Jedním z podílníků byl i notář Eduard Brzorád). Předsedou výboru byl po nějaký čas neméně aktivní kupec František Havlíček, který byl i s bratrem Karlem Havlíčkem Borovským také podílníkem. V dole Jan pracovalo devět horníků ve dvou osmihodinových směnách pod vedením štajgra, který bydlel ve zde vybudované havírně. Roku 1854 si společnost pozvala k posouzení svých horních děl aktuára vrchního báňského úřadu v Příbrami, který výboru podal optimistickou zprávu o dalším možném rozvoji podnikání. Na mnoha místech byly zjištěny rudné žíly leštěnce olovnatého obsahující od jednoho do dvanácti lotů stříbra (1 lot = 17,5 gramu) přepočítáno na jeden cent rudy (1 cent = cca 56 kg). Podnik přesto očekávaný zisk nepřinesl a těžířstvo se nakonec rozešlo. Práce ještě v 60. letech obnovili pruští podnikatelé bez výraznějšího úspěchu.

 

Tajovský Miloš: Zdař Bůh in Havlíčkobrodské listy Měsíčník města Havlíčkův Brod, ročník 14, vydává město Havlíčkův Brod, č. 11 – listopad 2020, strana 2; dostupné online:  http://m.muhb.cz/assets/File.ashx?id_org=3782&id_dokumenty=865361

 

„… Základem pro obnovu dolování v německobrodském revíru bylo otevření štoly Marie Terezie u Mírovky, která se měla stát jakousi páteří k novému využití starých důlních děl. Vedla ve značné hloubce a dosáhla délky téměř jednoho kilometru do roku 1808, kdy byly práce zastaveny v důsledku probíhajících napoleonských válek. Zajímavou epizodou v dalších pokusech o znovu obnovení dolů je pro nás několikaletá činnost Těžířstva sv. Jana Nepomuckého v padesátých letech předminulého století, neboť se do něho zapojili i někteří brodští měšťané. Přehled podílníků společnosti byl zajímavou směsicí jmen osob nejrůznějších profesí nejenom z okolí Brodu, ale i ze vzdálenějších měst a obcí. Na prvních místech mezi nimi figurují šlechtičtí velkostatkáři (Hohenzolern Sigmaringen ze Štoků, Dobřenští z Chotěboře, Sylva Tarouca z Pohledu), dále majitelé nebo pachtýři dvorů (např. Josef Kraus z Lípy, Josef Cikánek z Mírovky), ale najdeme mezi nimi i příslušníky svobodných povolání (lékaře, lékárníky, advokáty), úředníky, řemeslníky a jednoho vládního radu až z Vídně. Určitou míru serióznosti celému podniku zajisté dodávala také účast okresních hejtmanů z Německého Brodu a Chotěboře. Z Broďáků drželi podíly v těžířstvu některé přední osobnosti tehdejšího života ve městě, jako např. notář Eduard Brzorád, majitel papírny Tomáš Halík, lékárník Josef Kabeláč, stavitel Martin Urban, rodina Menšíkova, kupec František Havlíček a dokonce i jeho bratr Karel Havlíček, známý novinář. Mezi podílníky byla zapsána i německobrodská obec a měšťanský pivovar. Celkem upsalo 87 subjektů téměř 40 podílů, značná část z nich se totiž účastnila jenom zlomky podílu, nejčastěji jednou polovinou nebo čtvrtinou. Podle největšího počtu vlastněných podílů (5) by bylo možno považovat za jednoho z iniciátorů založení těžířstva Eduarda Krziwanka, statkáře z Věže, který také aktivně působil v jeho výboru. Neméně aktivní byl František Havlíček, po nějaký čas vykonával funkci předsedy výboru společnosti. Oba se znali z jiného druhu podnikání, když spolu v té době provozovali olejnu v Květinově.

            Těžířstvo se na počátku zaměřilo na obnovu dolu Jan (odtud také jeho název), nacházejícího se právě nedaleko nedávno prozkoumané archeologické lokality U Pšeničků. Nad údolím Stříbrného potoka si také zřídilo havírnu, kde byla přípravna, úpravna rudy, tzv. kavna (objekt nad důlní šachtou) a byt štajgra. Pod vedením štajgra Franze Mindla pracovalo devět horníků ve dvou osmihodinových směnách. Současně se společnost snažila celkem logicky o vyzmáhání (obnovu) štoly Marie Terezie, která byla klíčem k celé soustavě starých dolů, jak potvrdil aktuár vrchního báňského úřadu v Příbrami Zahálka, jehož si společnost pozvala v roce 1854 k posouzení svých horních děl. Na mnoha místech byly zjištěny rudné žíly leštěnce olovnatého obsahující od jednoho do dvanácti lotů stříbra (1 lot = 17,5 gramu) přepočítáno na jeden cent rudy (1 cent = cca 56 kg). Přes optimistickou zprávu výboru o dalším možném rozvoji podnikání na základě Zahálkova dobrozdání si vyžádala obnova dolů nemalých prostředků. Hospodaření těžířstva zůstávalo víceméně pasivní a výbor vypisoval tzv. zubuss, doplatek na úhradu nákladů na těžbu, který například v roce 1854 činil 16 zlatých na jeden podíl, což nebyla pro některé menší podílníky částka rozhodně zanedbatelná. Zdá se, že většina zúčastněných neměla dostatek vytrvalosti a finančních prostředků, aby po delší čas investovala podle nich do nejistého podniku, a společnost mohla obtíže překonat. Těžířstvo se tak nakonec rozešlo. …“

 

Tajovský Miloš: Zdař Bůh in Havlíčkobrodské listy Měsíčník města Havlíčkův Brod, ročník 14, vydává město Havlíčkův Brod, č. 11 – listopad 2020, strana 2; dostupné online:  http://m.muhb.cz/assets/File.ashx?id_org=3782&id_dokumenty=865361

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

 

2021

 

V seznamu jmen na nástěnných plaketách bývalé márnice hřbitova svatého RuprechtaBruck an der Mur (N 47°24.240' / O 15°15.333') najdeme záznam: „O. Fdw. PRZIBORSKI-VOITH          Kurt 1943“.[77] Dozvídáme se tak Kurtovu hodnost ve Wehrmachtu: Oberfeldwebel / Vyšší šikovatel byl poddůstojník vyšší třídy „Unteroffizier mit Portepee“ (s uzlem na šavli).

 

 

" К žádosti, kterou podal dr. Leo Prziborski-Voith-Herites, advokát ve Vídni, jakožto universální dědic Hermíny Voithové-Sterbezové v Kolíně, zavádí se řízení za účelem umoření dole uvedených cenných papírů, jež prý se žadateli ztratily, a vyzývá se jejich majitel, aby uplatnil svá práva během šesti měsíců ode dne uveřejnění této vyhlášky v „Úředním listu Republiky Československé“ v Praze. Jinak budou tyto cenné papíry po uplynutí této lhůty za bezúčinné prohlášeny. Označení cenných papírů: Seznam dluhopisů složených do Úřední úschovy dle zákona ze dne 18. března 1921, č. 124, vydaný Pražskou úvěrní bankou v Praze ze dne 18. května 1921, jímž tato potvrzuje, že jí složila filiálka Pražské úvěrní banky v Kolíně za sl. Hermínu Voithovou-Sterbetzovou v Kolíně, Zahradní ulice 4% rak. korunovou rentu I. emisse v částce 26.000 K s kupony 1. března a 1. září: čís. 8462, 13.761, 63.900, 64.770, 65.069, 69.774, 80.648, 89.053, 247.518, 297.566, 297.573, 307.928, 297.367 po 2000 К nom. s kupony od 1. března 1919 do 1. března 1930 s talony. Zemský civilní soud v Praze, odd. X., dne 16. března 1922. 9362"

 

Úřední list Republiky Československé: Amtsblatt der Čechoslovakischen Republik. Praha: Státní tiskárna, 06.04.1922, [3](79). s. 1528. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:f3a5590c-6e2f-11eb-bead-001b63bd97ba

 

 

Firm. 550, Jedn. 1/388. Zapsána byla v rejstříku I., pro firmu jednotlivců při firmě: Sídlo firmy: Český Krumlov. Znění firmy: Böhmisch Krumauer Grafitwerke Brüder P o r a k“, následující změna: Prokura Dra Lva Prziborskiho-Voitha se vymažuje. Datum zápisu: 8. březen 1923. Krajský soud v českých Budějo vicích, odd. II., dne 8. března 1923. 13208

 

Firm. 550, Einz. 1/388. Eingetragen wurde im Reg. I für Einzelfirmen bei der Firma: ' Sitz der Firma: Böhm. Krumau. Firmawortlaut :Böhmisch Krumauer Grafitwerke Brüder Po- r a k“, nachstehende Änderung: Prokura des Dr. Leo Prziborski- Voith gelöscht. Datum der Eintragung: 8. März 1923. Kreisgericht in Böhmisch Bud- weis, Abt. II, am 8. März 1923. 13208

 

Úřední list Republiky Československé: Amtsblatt der Čechoslovakischen Republik. Praha: Státní tiskárna, 28.04.1923, [4](97). s. 2621. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/nm/uuid/uuid:8c830689-6e2e-11eb-bead-001b63bd97ba

 

 

V katalogu listopadové aukce z roku 2020 berlínského aukčního domu NOSBÜSCH & STUCKE GmbH se objevila nobilitační listina Eduarda Krziwanka s malovaným erbem. Pod číslem 7 byla vydražena za 330 EUR. Jedná se o 5. října roku 1869 ve Vídni vystavený a císařem a ministrem vnitra podepsaný Adelsdiplom, ručně psaný na dvou volných dvojlistech předtištěného a kolorovaného pergamenu o velikosti 36,5x27 cm. Dříve svázáno, lehce zvlněno, kraje lehce zaprášeny.[78]

 

Ukázka dvou částí nobilitační listiny Eduarda Krziwanka z roku 1869.[79]

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

Dem Hrn Johann Ludwig Krziwanek, Doctor der Rechte und Justiziär, s. Kind Joseph Friedrich, alt 2 Zahr, zu Erdberg Nr. 396, an Blattern. (Wiener Zeitung 24. Januar 1839 Seite 4)

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

1834 11. 5. se ve Vídni (Jägerzeile Nr.  52) narodil syn Carl Friedrich křtěn 15. t.m. ve vídeňském kostele Sankt Johann Nepomuk.[80]  Karl Krziwanek byl prodejcem vybavení fotografických ateliérů a majitel litografického podniku.

 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 


Karl Friedrich Krziwanek (1834-1874), další syn Dr. Johanna Ludwiga Krziwanka a jeho manželky Barbray rozené Hafenbrädl, byl rakouský prodejce vybavení fotografických ateliérů a majitel litografického zařízení. (Má vlastní heslo na
WIKIPEDIA.) Během svého života byl vlastníkem podniku „Karl Krziwanek“ – založen 1860. Tehdy se i žení s Leonie rozenou de Tysson.[81]  Od začátku provozoval litografický ústav. Zde byly vyřezávány kartony a navrženy reversní strany. Kartony byly nezbytné jako základ pro tenké fotopapíry, které měly tendenci se rolovat. Postupem času se také zabýval vybavením pro fotografická studia, jako jsou pozadí, nábytek a další zařízení. Krziwanek za to získal cenu na třetí fotografické výstavě v Hamburku v roce 1869.[82] Objektivy, fotoaparáty a příslušenství byly přidány v průběhu let. V nabídce měl také fotopapíry a chemikálie. Společnost Karla Krziwanka byla založena, když se jako nejoblíbenější formát pro fotografie začala prosazovat carte-de-visite. To založilo úspěch společnosti v prvních letech. V roce 1867 dodala společnost Krziwanek vídeňským fotografům přibližně 1,5 milionu „Visitkartons“.[83] Karl Krziwanek byl členem Photographische Gesellschaft ve Vídni a dočasně jeho auditorem a členem výboru. Karl Krziwanek umírá 25. 9. 1874.[84] Po smrti Karla Krziwanka se vlastníkem společnosti založené v roce 1860 stala jeho manželka Leonie.[85] Dcera Wilhelmine (1861-)[86] a syn Rudolf Josef Carl (1864-).[87]

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

Rudolf Stephan Krziwanek (1843[88]-1905[89]) syn Dr. Johanna Ludwiga Krziwanka a jeho manželky Barbray rozené Hafenbrädl, byl po 30 let asi nejznámějším dvorním fotografem ve Vídni. Má vlastní heslo na WIKIPEDIA. První ateliér v Hofstallstrasse, filiálky na Graben, ve Windmühlgasse a dvě v Bad Ischl. Vedle císařské rodiny vyfotil mnoho slavných osobností. Manželka Amalie.[90] Finanční tíseň ho bohužel nakonec postupně přiměla úspěšné podniky odprodat a přesídlit do Wiener-Neustadt, kde roku 1905 spáchal a na podruhé požitím cyankáli i dokonal sebevraždu.[91] 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

Dalším synem „známého vídeňského advokáta“ byl patrně[92] Friedrich Skriwanek (1840 - po1885)[93] (heslo na KOHOUTÍ KŘÍŽ). „Po studiu gymnasia navzdory přání otce, aby využil schopnosti, které projevil, nepokračoval v oboru právním“[94], ale stal se hercem (1863 hrál Hamleta v Českých Budějovicích[95]), později divadlením ředitelem (1874 a 1875 v ČB), vystupuje i se svou ženou Therese Skriwanek,[96] pak odchází do dnes chorvatského Osijeku, kde bylo tzv. německé "akciové" divadlo. Brzy se vrací přes Krems an der Donau do dolnorakouského Mödlingu. [97], „Tento vysoký, silný muž, s jemně řezanou tváří umělce a obrovskou holou hlavou, byl dobře známou osobností v uměleckých a zejména v hereckých kruzích…. Jeho nezanedbatelné jmění roztavilo špatné podnikání. Když sezóna v Mödlingu skončila, nebyl Skriwanek bohatší než předtím. Neštěstí pronásledovalo tohoto muže železnou konzistencí a brzy vidíme druhdy bohatého muže, jak žije v nejsmutnějších podmínkách ve Vídni. V předchozím roce jeho nouze dosáhla svého vrcholu a Skriwankovi důvěrnější známí se často z úst bývalého ředitele dozvídali, že od předchozího dne nic nejedl. Jeho snahy nalézt pro sebe vhodné místo vyšly vniveč a 7. května roku 1885 byl přiveden do zemského ústavu choromyslných ve vídeňském Döblingu.“ Navštívit ho přišla manželka se jeho přítelem, známým spisovatelem[98], ale Skriwanek ho nepoznává, dokonce ho považuje za sebe samotného. „Oblečení plandá kolem vyzáblé postavy, oči jsou hluboko v důlcích, na hrudi nešťastníka splývá dlouhý bílý plnovous a plešatá hlava se snad ještě zvětšila. Skriwanek, který měl vždy příjemné chování, nyní mluví jen s největším patosem. …Když se návštěvník zeptal, jak se má, nešťastník odpověděl s přátelským úsměvem: „Ach, vedu si velmi dobře. Jsem milionář. Víte, tady v peněžence (orig. Gilettaschl) mám 17 milionů. A blázen šťastně poklepal na tašku. Jeho žena se ho zeptala, proč teď pořád mluví spisovnou němčinou (hochdeutsch), což předtím nedělal. „Jsem milionář a musím mluvit vysokou němčinou,“ zněla odpověď.“ [99] 

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

___________________________________________________________________________________________

_______________________________________________________________

Dodatky z roku 2020 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2019 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2018 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2017 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2016 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2015 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2014 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2013 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2012 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2011 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2010 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

Dodatky z roku 2009 najdete zde.

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

Zvláštní přílohy:

 

Album rodiny Marie Brzorádové roz. von Krziwanek (1834-1898)

 

Album Voith-Herites von Sterbez

 

zpět na

Hlavní stranu

 

Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: Popis: image011

 

Hlavní strana

Familie von Herites

Familie von Krziwanek

Familie Delorme

Familie Brzorád

 

Rodokmeny

Dodatky

 

E-mail pro Vaše komentáře a doplnění:

Opredcich@seznam.cz

 

 



[1] Amtsblatt zur Prager Zeitung. Prag: Schönfeld, 03.08.1837, 1837(120). s. [2]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/…209 :„Gesuch Z. 2124 v. J. 1804 des Dr, Ferdinand Delorme, in Vollmacht des Ludwig Bourdales (SIC! – viz konec textu), wegen Einverleibuung einer an die Antonia gräflich Pachtasche Verlassenshaftsmasse unter Hyp. Doxan, Kleinpriesen, ausgestellten Cession pr. 226127 fl. 2. kr, mit Cession pr. 2261327 fl. 2 kr. des Dr. Delorme mand. noe. dann landtäflichen Extrakte über Priesen oder Deutschkopist, Rubrik über nachträgliche Hypotheksablassung des Gabriel Ulrich, Revisions-Urtheils-Intimat des k. k.böhmischen Judicium delegatum militare mixtum v. 29. Juli 1802 Nro. 2093 an Obristen Baron von Wimmer, dann Gesuch des Dr. v. Vignet, mand. noe des Obristen Jakob Freiherrn von Wimmer sammt Quittung pr. 200000 fl, des Dr. Delorme, mand. noe. des Ludwig Pourtales unter Hyp. Tloskau.“

 

[2] Ve strojopisném přepisu vzpomínek Viléma Brzoráda stojí „Inspektor der Herrschaften des Grafen Tomtalais in Böhmen“. Jedná se však patrně o špatné přečtení rukopisného originálu. O rodině Tomtalais není v českých zemích nic známo. Naopak hraběte de Pourtales Ferdinand skutečně zastupoval: Amtsblatt zur Prager Zeitung. Prag: Schönfeld, 03.08.1837, 1837(120). s. [2]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/…209 Více viz níže k roku 1804

[3] Volorio Perriard, Myriam: "Pourtalès, Jacques-Louis de", in: Historisches Lexikon der Schweiz (HLS), Version vom 23.02.2010, übersetzt aus dem Französischen. Online: https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/041303/2010-02-23/, konsultiert am 24.09.2021.

[4]  Mašek Petr: Šlechtické rody .., 2010

[5] https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/041303/2010-02-23/; https://hls-dhs-dss.ch/articles/022389/2012-04-10/ ; http://www.hfls.ch/humo-gen/family/1/F37809/I109490/ ; https://fr.wikipedia.org/wiki/Jacques-Louis_de_Pourtal%C3%A8s

[6]  Mašek Petr: Šlechtické rody .., 2010

[7] Volorio Perriard, Myriam: "Pourtalès, Louis de", in: Historisches Lexikon der Schweiz (HLS), Version vom 06.05.2010, übersetzt aus dem Französischen. Online: https://hls-dhs-dss.ch/de/articles/006016/2010-05-06/, konsultiert am 24.09.2021. ; https://www.frwiki.org/wiki/Louis_de_Pourtal%C3%A8s

[8] https://ebadatelna.soapraha.cz/d/6832/61#

[9] Korbel Tomáš: Profesní a společenský vzestup českých architektů a stavitelů v 19. století, Disertační práce, Univerzita Karlova Fakulta humanitních studií, 2020 ; https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/123626/140085714.pdf?sequence=1&isAllowed=y

[10] JUDr. Moritz Weitlof (1835-1905), politik, právník a podnikatel:

https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_W/Weitlof_Moritz-Karl_1835_1905.xml

https://cs.wikipedia.org/wiki/Moritz_Weitlof

 

[11] titul doktora práva obojího „J.U.D.“ je uveden pouze jednou v Monattschrift der Geselschaft des Vaterländischen Museums in Böhmen. 3. Jahrgang Januar1829. Jinak spíše jako J.U.C., či bez. Více viz

http://www.hanschristianmempel.de/downloads/skalsko.pdf

 

[12] zde patrně sídlil: viz. Rakous Vojtěch: Vojkovičtí a přespolní, svazek 3 tak, jak bylo vydáno nakladatelstvím Obelisk v Praze v roce 1926., str. 83-86

https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/56/62/06/vojkovicti_a_prespolni_iii.pdf

 

Niměřice koupil roku 1825 pražský měšťan a velkoobchodník Josef Šicht / Schicht (*19. 4.1781, +6. 6. 1827 Niměřice, sep. Skalsko), v roce 1825 též spoluzakladatel České spořitelny a krátce vlastník statků Chodov u Prahy a Terešov u Zbiroha, odkázal svou poslední vůlí veškerý svůj majetek JUC. Janovi Weitlofovi, https://vlastovka.org/?page_id=3315, patrně nejbližšímu příbuznému. http://www.hanschristianmempel.de/downloads/skalsko.pdf ) Roku 1832 nechal Jan Weitlof zbudovat na místě rozpadající se tvrze malý pozdně klasicistní zámek.  Jedná se o patrové obdélné stavení s věžovitým středem. Okolo zámku byl zbudován okrasný park. https://severovychod.estranky.cz/clanky/Stranov.html

 

[13] Amalia rozená VON WAYNA (1809-1848) https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_W/Weitlof_Moritz-Karl_1835_1905.xml

[14] Josef Ritter von Wayna, Wiener Großhändlers, Bankiers (Mitgl. der Dion. der Österr. Nationalbank) und Besitzers der Herrschaft Gloggnitz

https://www.biographien.ac.at/oebl/oebl_W/Weitlof_Moritz-Karl_1835_1905.xml

[15] roku 1846 – „Statky tyto zakoupila r. 1846 kněžna Isabela pro Rud. Taxise za 320.000 zl. od J. Weitlofa.“ Viz Šimák, Dopisování 92, 115.  Buditelé a průkopníci – svazek 6 in ZAPLETAL VLADIMÍR: JUDr. RUDOLF KNÍŽE THURN-TAXIS k 100.výročí narození selského knížete 1833 – 25. XL – 1933, VYDAL MORAVSKÝ LEGIONÁŘ V BRNĚ, vytiskla národní knihtiskárna v M. Krumlově

https://www.historickaslechta.cz/autor-pise/judr-rudolf-knize-thurn-taxis-1-kniha-z-roku-1933/

[16] v posledních letech (1848) uváděn jako hospodářský rada u Paarů

[17] https://adoc.pub/univerzita-karlova-v-praze-filozoficka-fakulta-ustav-eskych-5598cebeb7212eddab78f846e788d3c711029.html str. 513; 26. března vydal brožuru o náhradě roboty v Čechách „Ueber die Robotablösung“ a 24. dubna brožuru o selských a zemědělských poměrech v Čechách. V tomto pamfletu se především ohradil proti pesimismu článku v pražských novinách z 13. dubna "Schüchterne Betrachtungen eines Dorfbewohners" (Nesmělé postřehy vesničana), v němž se tvrdilo, že sociální poměry staré asi 25 let existují i dnes. Dnes však díky pěstování nových odrůd ovoce a lepším zemědělským metodám vládne mezi rolníky většinou blahobyt. Nepopírá však nutnost zlepšit situaci zemědělských dělníků na statcích. Pamflet končí větou: „Der Adel des österreichischen Kaiserstaates war und ist, wie jeder Vaterlandsfreund, zu jeder Aufopferung bereit, es bedarf dazu keiner besonderen Mahnung. Šlechta rakouského císařského státu, stejně jako každý přítel vlasti, byla a je připravena ke každé oběti; k tomu není třeba žádného zvláštního napomínání". Otruba Gustav: DIE NATIONALE FRAGE IN BÖHMEN, MÄHREN UND SCHLESIEN IM SPIEGEL WIENER FLUGSCHRIFTEN DES JAHRES 1848  https://core.ac.uk/download/pdf/322545185.pdf

 

[18] Národní listy. Praha: Julius Grégr, 18.3.1905, 45(77, ranní vydání), s. 3. ISSN 1214-1240. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:a930cba0-78ea-11dc-a596-000d606f5dc6

[19] Encyclopædia Britannica Eleventh Edition

[20] Podle Kleyleho (nepublikovaný životopis arcivévody Karla)

[21] Das Original befindet sich in der Albertina zu Wien und ist von folgenden Ständemitgliedern unterzeichnet: Franz Graf v- Stampach. — Wenzel v. Herites, Domprobst. — Joh. Gostko v. Sachsenthal, Pr. Domcustos. — Ignaz Blasius Zeidler, General-Großmeister. — Wenzel Mayer, Abt zu Strahof. — Joh. Wenzel Graf v. Sporck. — Johann Graf Buqnoy. — CH. Graf v. Clam-Martinitz. — Johann Graf Klebelsberg. — Joseph v. Rosenthal. — Adam Ritter v. Kundratitz. — Anton v. Bretfeld. — Ludwig Ritter v. Hubatius. — Andreas Steiner. — Johann Neuber. — Iwan Hofmann. — Joh. Stiepanowsky; Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen Ročník 37 1898  Číslo 2 pp 145-148

http://kramerius.cbvk.cz/search/handle/uuid:0127c5f8-2805-11e6-b0c1-001b63bd97ba

[22]Am 26. März wurde diese Erklärung dem Erzherzog durch den Oberstburggrafen und zwei Deputirte aus jedem Stande mit einer kurzen, bündigen Anrede überreicht. Bei der Deputation befanden sich vom Prälatenstande Wenzel Adalbert Ritter von Herites, Domprobst und erster Prälat des Königreichs und Ignaz Zeidler, General und Großmeister des ritterlichen Kreuzherrnordens; vom Herrenstande der Oberstlandhofmeister und Appellationspräsident Wenzel Graf von Spork und der Oberstlandmarschall August Fürst von Lobkowitz; vom Ritterstande der k. Lan-desunterkämmerer und k. k. Gubernialrath Johann Marzell Freiherr von Hennet  und Anton Karl Ritter von Bretfeld, Beisitzer des Landesans-schusses; vom Bürgerstande der k. Hauptstadt Prag Andreas Steiner, k. k. Rath und Bürgermeister, und Heinrich Reuber, Prager Vicebürgermeister.“ Mittheilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 1898-1899  Ročník 37 1898  Číslo 2 pp 145-148

http://kramerius.cbvk.cz/search/handle/uuid:0127c5f8-2805-11e6-b0c1-001b63bd97ba

[23] hors concours = mimo soutěž

VÁHALA, František. Glosář moudrosti staletí, Kniha třetí, Díl II: Moudrost česká. Náboženstí myslitelé od Tůmy ze Štítného do Komenského a Balbína. Tragedie národa. V Praze: Fr. Váhala, 1940. sv. Kniha třetí, Díl II s. 88. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b853d448-aec9-4d82-90e7-918dcba710ea [24]

[25] NOVOTNÝ, Antonín. Staropražské senzace. Praha: Grafoprint-Neubert, 1993. s. 78. ISBN 80-85785-13-7. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:b7b05260-ada2-11e3-87a3-001018b5eb5c

[26] K jejímu vztahu k Fröbelovi viz její dopis V. Náprstkovi z 23.6.1869 o spisu Gruberově Sbírka Archivu Náprstkova muzea; Náprstek Vojta (1826-1894); karton 8; dopis 4

[27] Prager Tagblatt 31. Oktober 1911, seite3

https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ptb&datum=19111031&query=%22Rittig%22+%22cichra%22&ref=anno-search&seite=3

 

[28] 30.6.1901

[29] E.B. později upřesňoval, že se setkali v tramway a pak šli spolu na Žofín Betanie: biblický časopis k probuzení a pěstování křesťanského života. Tábor: J. Kostomlatský, 1883-1920. s. [325a]. Dostupné také z: https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:0b23acd0-2b68-11e7-a77b-001018b5eb5c

[30] Obnova: Týdeník Čsl.strany lidové (rok 1920). Hradec Králové: Politické družstvo tiskové v Hradci Králové, 5.7.1901, VII(27), s. (3). ISSN nepřiděleno216a. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/svkhk/uuid/uuid:4044059d-f8ba-11e0-b67e-00155d0111ff

 

[31] https://www.pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jana-nepomuckeho-14871156

[32] https://digi.ceskearchivy.cz/…101

 

[33] Adalbert Josef Anton Wenzl Stoht *4.8.1877 Postoloprty 13, syn Adalberta S., měšťana a majitele domu v Postoloprtech č. 13, ( ten syn Wenzla mistra ševcovského tamtéž a Barbary roz Töpfer z Chomutova 19) a Julie, dcery mlynářského mistra Franze Steiningera z Nehasic č. 2.

[34] http://vademecum.soalitomerice.cz/…45d

[35] XIII. Verzeichnis 

 

der Schiler des Staats-Obergymnasiums in Saaz in 1891 — 92 Stohr Adalbert, geb, aus Poslelberg. SAAZ 1892. VERLAG DES K. K. STAATS-OBERGYMNASIUMS. 

Die Gegend um Saaz^ in ihren geologischen Verhältnissen  geschildert von Georg Bruder, k. k. suppl, Gymnasiallehrer.  https://archive.org/…txt

 

[36] Liste der angekommenen Kur- und Badegäste in der königl. Stadt Kaiser-Karlsbad im Jahre. Karlsbad: F.J. Franieck, 19.5.1900, 1900(82). s. [2]. ISSN 1802-5374. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:6c3c65c0-8f85-11e8-be68-5ef3fc9bb22f

[37] https://digi.ceskearchivy.cz/8302/190/1996/1389/79/0

[38] Karlsbader Kurliste: Amtliche Nachrichten zur Kurliste von Karlsbad für .... Karlsbad: Druck von Franieck - Selbstverlag der Stadtgemeinde, 10.9.1916(318), s. [1]. ISSN 1802-5382. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/…dc6

[39] Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918, str. 894,

https://books.google.cz/…lse

[40] Liste der angekommenen Kur- und Badegäste in der königl. Stadt Kaiser-Karlsbad im Jahre. Karlsbad: F.J. Franieck, 06.08.1919, 1919(89). s. [1]. ISSN 1802-5374. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:029f7680-e2e3-11ea-8ce6-005056825209

[41] Liste der angekommenen Kur- und Badegäste in der königl. Stadt Kaiser-Karlsbad im Jahre. Karlsbad: F.J. Franieck, 1.10.1926, neuvedeno(143). s. [1]. ISSN 1802-5374. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:5000ce90-f450-11e6-a61d-005056820560

[42] https://digi.ceskearchivy.cz/8302/190/1996/1389/79/0; *: https://digi.ceskearchivy.cz/8302/190/3990/1408/79/0

[43] Bozorády-Zoltán-fényképalbum.pdf dostupn0 z

https://edoku.org/wp-content/uploads/3222/Bozor%C3%A1dy-Zolt%C3%A1n-f%C3%A9nyk%C3%A9palbum.pdf

[44] Bozorády-Zoltán-fényképalbum.pdf dostupn0 z

https://edoku.org/wp-content/uploads/3222/Bozor%C3%A1dy-Zolt%C3%A1n-f%C3%A9nyk%C3%A9palbum.pdf

[45] Bozorády-Zoltán-fényképalbum.pdf dostupn0 z

https://edoku.org/wp-content/uploads/3222/Bozor%C3%A1dy-Zolt%C3%A1n-f%C3%A9nyk%C3%A9palbum.pdf

[46] Bozorády-Zoltán-fényképalbum.pdf dostupn0 z

https://edoku.org/wp-content/uploads/3222/Bozor%C3%A1dy-Zolt%C3%A1n-f%C3%A9nyk%C3%A9palbum.pdf

[47] Bozorády-Zoltán-fényképalbum.pdf dostupn0 z

https://edoku.org/wp-content/uploads/3222/Bozor%C3%A1dy-Zolt%C3%A1n-f%C3%A9nyk%C3%A9palbum.pdf

[48] Vasárnapi Ujság, 1917. 32. szám, 513. oldal Gyula Jelfy (1863–1945) (fotograf)

[49] Hospodářské noviny: vyd. od c.k. vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček, 23.06.1867, 18(25). sv. 25 s. 198. ISSN 2336-6117. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a8cc3f30-eb23-11e7-b2c4-005056825209

[50] Az antisemitákhóz. 

Mogyorós, szept. 6. 

 

Sokáig vonakodtam e kérdésről Írni; de miután az antisemilizmus hazánkban oly szomorú következményeket szül , hogy hazánk reputátiója a külföld előtt már is erősen kompromittálva van — sőt mint mondják, már megyénkben — Piszkén is rendetlenségek mutatkoztak, mind a mellett akadnak lapok, melyek még most is izgatnak a zsidók ellen : igy nem állhattam ellent, hogy szerény véleményemet az antisemifcismusról nyíl vánosságra ne hozzam. 

Az antisemitismus, tekintve az ismert czélt, a zsidókat hazánkból kiűzni a legnagyobb absurdum, mely valaha létezett, és csak az a bámulatos, hogy hónnét veszi magát az az ember, ki ezt még elérhetőnek gondolja. 

Tekintve a mozgalom morálját, a legnagyobb immoraliiás a mi gondolható, mert ellenzik a keresztény vallás logfönségesebb tanaival, hogy : Szeresd felebarátodat, mint tenmagadat ' Már pedig mindenki felebarátunk, még ha más valláson van is. Azután hol érvényesül az a másik szép elv, hogy : A mit nem akarsz magadnak, ne csele- kedd azt másnak sem ! 

Általában megfoghatatlan a gyűlölet a keresztények részéről a zsidók ellen, holott a keresztény vallás csak leány vallása a zsidó vallásnak. A tiz parancsolat ugyanaz a zsidóknak, mint a kereszténynek. Az ó-testamentumot még maga Krisztus sem tagadta meg, tehát mondom, megfoghatatlan azon gyülölség ; ha csak nem volna megmagyarázva az irigység által. 

És csak ebben rejlik az egész gyii- lölség Mert a zsidók takarékosabbak mint a keresztények, azért hamarább gazdagodnak meg mint a keresztények ! Még egy keresztény se ment tönkre egyenesen a zsidók által, hanem igenis önmaga által. A kinek 10 írtja, vau évenkint, és buszát költ; vagy akinek 1000 ft ja van, és 2000-et költ, annak tönkre kell menni akár van zsidó a világon, akár nincs. 

Nem mondom, hogy a zsidók között nincsen csaló, vagy uzsorás; de azt sem mondom, hogy olyan közöttünk, a keresztények között sincsen, azért vannak a bíróságok, hogy a zsidó csalót és uzsorást „éppen ngy megbüntessék mint a keresztény csalót és uzsorást. De azért, hogy vannak keresztények is a kik csalnak és nzsoráskodnak azért antichiistianismust csinálni éppen olyan abszurdum volna, mint az antiszemi- tismus

Nem tagadom, hogy zsidó csaló és megvetni való ember nem létezik, mint hogy nőni nemesíti meg a keresztény vallás sem a rossz keresztény embert, de tapasztalatom van, hogy zsidó üzlet emberek között gyakran több humanis- mus és méltányosság uralkodik, mint több keresztény üzlet ember között. 

Bátorkodom erre nézve egy oly esetet elbeszélni, mely ebbeli állításomat fényesen bebizonyítja s melynek valóságára bármikor esküt teszek. 

1856-ban volt nekem egy barátom, római katholikus keresztény és nagy kereskedő Pesten, két üzleti barátja megbukott, mi által ő is olyan helyzetbe jutott, hogy váltóbeli kötelezettségeinek nem tudott megfelelni. Összehívta tehát hitelezőit és ezeknek vagyoni állapotát kimutatta. 

Activái ugyan nagyobbak voltak, mint passivái, de fizetni nem tudván, egy évi moratóriumot kért hitelezőitől. 

Ezek között a hitelezők között volt huszonkét zsidó s mindössze öt keresztény. 

Az a huszonkét zsidó egynek kivételével megszavazta neki az egy évi moratóriumot. Az öt keresztény hitelező közül kettő semleges maradt, azaz ki jelentette, hogy majd meggondoíjamagát, de három kereken azt mondta, hogy fizesse rögtön ki a váltókat, mert különben ők kérik a concursust ellene. 

Ily körülmények közt szerencsétlen barátom okve.lenül tönkre ment volna, ha azon huszonkét zsidó hitelező még abba sem egyezik bele, hogy fizesse ki barátom azon három keresztény hitelezőt rögtön, ők majd elvárnak még 6-os kamat mellett jó egy esztendeig. 

És úgy is történt. 

Barátom rögtön kifizette három keresztény hitelezőjét és a huszonkét zsidó hitelezőt nem is egy év, hanem csak két év alatt, sőt a kötelezettség némi része még manap is fennáll. 

Ha már most az a huszonkét zsidó hitelező szintolyan kemény szivü lett volna, minta három keresztény hitsor- sos, barátom azonnal megbukott volna. 

Kérdem erre : hol van több liuma- nisinus és méltányosság? A zsidók között, vagy a keresztények között ? 

Do az ant.isomitáknál csak az irigység dolgozik, mert. a legtöbb antisemita nem tud úgy dolgozni és fáradozni, hanem csak azt akarná, hogy a zsidó pénze sült galamb alakjában a szájába repülne. 

BRZORÁD J. REZSŐ. 

 

Esztergom és Vidéke (Ostřihom a jeho venkov), 18831883 / 73. szám 8.9.1883 str 1-2

https://library.hungaricana.hu/en/view/Esztergom_es_Videke_1883/?query=%20Az%20antisemit%C3%A1kh%C3%B3z.%20&pg=302&layout=s

 

[51] Vydrová Jiřina: K METODICE HODNOCENÍ A RESTAUROVÁNÍ HISTORICKÝCH ODĚVŮ in Památková péče: orgán Československé památkové péče. Praha: Orbis, 1965, 25(7). s. 207-213.

 

[52] Pod stromem lásky

[53] PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Praha: Čin, 1928. sv. 1. s. 20. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0d0eefe3-8de0-43e4-bd37-4838c6b25643, str. 11-12

 

[54] PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Praha: Čin, 1928. sv. 1. s. 20. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0d0eefe3-8de0-43e4-bd37-4838c6b25643, str. 20

 

[55]V črtě, již napsal Theer do Památníku, vydaného nymburským ochotnickým spolkem divadelním »Hálek;  Občanské listy 16. 3 1918

[56] (Pod stromem lásky); odehrává se dle přímého udání autorova v prvých větách povídky přímo v Nymburce v době pruského vpádu. Nymburk lze bezpečně rozpoznali i v líčení maloměsto, z něhož pochází titulní hrdinka rukopisného románového torna »Kristina«. V jiném románovém lorsu nazvaném »Dobrák«, statek »dobrákovy« choti Jiřiny leží v blízkém okolí nymburském. »Dobrák« účastní se i spekulace s akciemi nymburského cukrovaru. Tam, kde se líčí příjezd novomanželů na Jiřinin statek, nalezneme až neústrojně obšírnou kresbu Nymburka. Theer tu mimo jiné podává velmi trefné postřehy o životě dělnictva nymburských železničních dílen.

[57] PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Praha: Čin, 1928. sv. 1. s. 20. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0d0eefe3-8de0-43e4-bd37-4838c6b25643, str. 22

 

[58] PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Praha: Čin, 1928. sv. 1. s. 20. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0d0eefe3-8de0-43e4-bd37-4838c6b25643, str. 22

 

[59] od července do září 1904 (II. č. 45.-51.)

[60] PÍŠA, Antonín Matěj. Otakar Theer. Praha: Čin, 1928. sv. 1. s. 20. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/uuid/uuid:0d0eefe3-8de0-43e4-bd37-4838c6b25643. str. 169-170

[61] NOVOTNÝ, Miloslav. Život Boženy Němcové: dopisy a dokumenty, [Díl] 4: Dvě léta persekuce (1853-1854). Praha: Československý spisovatel, 1956. s. 295. Dostupné také z: https://dnnt.mzk.cz/…209

[62] Hospodářské noviny: vyd. od c.k. vlastensko-hospodářské Společnosti v království Českém. Praha: B. Rohlíček, 23.06.1867, 18(25). sv. 25 s. 198. ISSN 2336-6117. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:a8cc3f30-eb23-11e7-b2c4-005056825209

[63] Intelligenzblatt zur Prager Zeitung. Prag: Haase, 30.06.1831, 1831(100). sv. 100 s. [21]. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:19684200-a67c-11ea-a314-5ef3fc9bb22f

[64] Am Schlusse des zweiten Schulsemesters 1831, ertheilten am böhmisch-ständischen politechnischen Institute die, aus dem Mittel des ständischen Landes-Auschusses ernannten Prüfungs-Kommissäre den an demselben Studierenden, im Einverstäandnisse mit dem Direktorate und den Professoren für die bestgelungenen Zeichnungen, mit vorzüglicher Rücksichtsnahme auf ausgezeichnete Verwendung in den übrigen Begenständen, folgende Prämien, und zwar erhielt... Im ersten Jahrgange: ... das fünfte Prämium Herr Karl Brzorad , aus Lochkov, mit 10 fl. Vom böhm. ständ. Landesauschusse. Prager Zeitung. Prag: Schönfeld, 26.04.1832, 1832(66). sv. 66 s. [2]. Dostupné také z: https://ndk.cz/…e51

 

[65] https://prague-concerts.info/en/person/1737

[66] Takto ho tituluje v recenzi Bohemia: v letech 1828-1835 vycházel jako volná příloha časopisu Prager Zeitung. Praha: Gottlieb Haase Söhne (1828-1872), 8.4.1851, 24(56). s. (4). ISSN n0005. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:23bde73e-39b5-11e5-abf5-90b11c419e63

 

[67] Ztotožnění vychází z křestních jmen v matrice „Ferdinand Ludovicus“ a faktu, že právě v té době byl dle pobytové přihlášky v Praze.

[68] Lumír 1851, číslo 10, strany 238-9.  Koncert spirituál jednoty Cecilianské odbýval se dne 2. dubna (1851 pozn JS) na Žofíně. … První oddělení koncertu obsahovalo Beethovenovu v žánru oratoria utvořenou hudbu k alegorickému textu Augusta z Kotzebue „Zříceniny Athen,“ … Vyvedení zvláště co se sboru týče, bylo velmi slušné. Slečna Vávrová, páni Brzorád a Nedvěd zpívali hlasy Soli, …“

http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/10/238.png

[69] Tomášek, Václav Jan Křtitel (1774-1850)

[70] Programm zu der musikalisch-deklamatorischen Akademie, welche am 9. April 1851 um 5 Uhr Nachmittags im Saale der Sophieninsel zum Vortheile der Versorgungs und Beschäftigungsanstalt für erwachsene Blinde abgelhalten wird. ...8. "Mein Hochland" Lied von Wenzel Tomaschek, gesungen von Herrn Dr. Ferdinand Ludwig Brzorad. ... 

 

Bohemia: v letech 1828-1835 vycházel jako volná příloha časopisu Prager Zeitung. Praha: Gottlieb Haase Söhne (1828-1872), 8.4.1851, 24(56). s. (4). ISSN n0005. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:23bde73e-39b5-11e5-abf5-90b11c419e63

 

[71] Reißiger, Karl (1797-1859)

[72] Karl Reißiger: píseň Die Grenadiere, op.95

[73] Pan Adolf Kökert (Köckert) , oud divadelního orchestra pražského a čacký virtuos opustí nyní Prahu a hrál předevčírem (29. 4. 1851 17.00 – pozn. JS) … v sále Platejském.

http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/13/309.png

 

… Hr. Brzorád charakteristische, aber für den Zuhörer ohne Kenntniss der Texte fast zu rhapsodisch gehaltene Beduinen-romanze“ von Vogl und Reissigers[73] bekannte Komposition der „beiden Grenadiere“ ebenfalls mit Beifall.

 

Bohemia: v letech 1828-1835 vycházel jako volná příloha časopisu Prager Zeitung. Praha: Gottlieb Haase Söhne (1828-1872), 1.5.1851, 24(68). s. (3). ISSN n0005. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/cdk/uuid/uuid:2543c42f-39b5-11e5-abf5-90b11c419e63 

 

[74] Storch, Anton M. (1815-1887)

[75] http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=Lumir/1.1851/14/334.png

[76] Karl Reißiger: píseň Die Grenadiere, op.95

[77] http://www.denkmalprojekt.org/2014/bruck-a-d-mur_frdhf-st-ruprecht_bez-bruck-muerzzuschlag_steiermark_wk1_wk2_oesterr.html

[78] Lot 7 Franz Joseph I. von Österreich Adelsdiplom. Handschrift auf vorgedrucktem und koloriertem Pergament. Wien am 5. Oktober 1869. 2 lose Doppelblätter. 36,5 x 27 cm. [#] Result 330 € Adelsdiplom für Eduard Krziwanek, “im Jahre 1799 zu Iglau in Mähren geboren, Gutsbesitzer in Böhmen (…) mit unserer kaiserlichen Entschließung vom 22.  April 1869 ihm samt seinen ehelichen Nachkommen den Adelsstand zu verleihen…” – Mit gemaltem Wappen. Eigenhändige Unterschrift des Kaisers und des Ministers des Innern, Dr. Carl Giskra. – Pergamentblätter ehemals gebunden, leicht gewellt, Ränder leicht angestaubt. https://nosbuesch-stucke.berlin/lot7/?lang=en (2021)

 

[79] Archiv NOSBÜSCH & STUCKE GmbH, https://nosbuesch-stucke.berlin/lot7/?lang=en (2021)

[80] https://data.matricula-online.eu/…264

[81] https://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/01-maria-rotunda/02-05/?pg=149 svedek Richard Hafenbraedl; Leonie Kamilla (20 let stará) dcera Josefa de Tysson franc. a Fulvia rozená de Miro

[82] Photographische Correspondenz V. Band, Wien 1868, S. 279.

[83] Statistisches. In: Ludwig Schrank (Hrsg.): Photographische Correspondenz V. Band, Wien 1868, S. 54.

[84] Photographische Correspondenz. Technische artistische und ..., Volume 11 1874, https://books.google.cz/…e=0

[85] Anzeige in Neues Wiener Tageblatt, 9. Oktober 1874, Nr. 277, S. 9.; Franz Exner byl zaregistrován jako autorizovaný signatář v roce 1875.  Alespoň do roku 1900 zůstal zaměstnancem na vedoucí pozici. Jako vedoucí litografického zařízení byl odpovědný pan Gärtner. V roce 1900 oslavila své 25. výročí. Heinrich Tausenau († 1891) a Jean Mainguet byli dočasně odpovědní jako autorizovaní signatáři. Dalším kolegou byl Julius Türk.  Kolem roku 1880 byl dočasně jmenován právním zástupcem Carl Ritter von Tarnóczy-Sprinzenberg.  Poté, co Karl Beck, účetní ve společnosti Kühle & Milesche a cestovatel Johann Prihoda, založili v roce 1907 společnost „Prihoda & Beck“ s cílem obchodování s fotografickými potřebami, převzali ve stejném roce společnost „Karl Krziwanek“. 8.] Jméno „Karl Krziwanek Nachf. Prihoda & Beck“ se udržovalo několik let. https://de.wikipedia.org/wiki/Karl_Krziwanek 2021

[86] Alservorstadt Nr. 95, https://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/08-alservorstadtpfarre/01-29/?pg=366

[87] Breitgasse 10

[88] https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/03-07/?pg=54 souhlasí s matričním zápisem o narození Rudolfa Stephana Krziwanka, syna JUDr. Johanna Ludwiga Krziwanka a manželky Barbory ve vídeňské Annagasse 154, křtěn v kostele farnosti Unsere Liebe Frau zu den Schotten. https://data.matricula-online.eu/en/oesterreich/wien/01-unsere-liebe-frau-zu-den-schotten/01-51/?pg=182  

[89] https://data.matricula-online.eu/de/oesterreich/wien/wiener-neustadt-neukloster/03-07/?pg=54 ;

[90] https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=krz&datum=19051211&query=%22rudolf+krziwanek%22&ref=anno-search&seite=8

[91] https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=ibn&datum=19051214&query=%22rudolf+krziwanek%22&ref=anno-search&seite=7

[92] za syna vídeňského advokáta ho označuje řada nekrologů např. Badener Bezirks-Blatt,  z 15.8. 1885, str. 4 https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bbb&datum=18850815&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=4;

Za bratra dvorního fotografa ho označuje evidentně zasvěcený autor článku Bühne und Irrenhaus, který pod značkou W.B. vyšel v Morgen-Post (1885 October 11 na straně 5) Dostupné online na https://anno.onb.ac.at/…rch 

 

[93] https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bbb&datum=18850815&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=4 ; mezi zemřelými ve farnosti Döbling nenalezen

[94] Badener Bezirks-Blatt,  z 15.8. 1885, str. 4 https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bbb&datum=18850815&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=4

[95] Budweiser Kreisblatt, 1863, č. 91, s. (2)

[96] https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=skrit

[97] Badener Bezirks-Blatt,  z 15.8. 1885, str. 4 https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bbb&datum=18850815&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=4

[98] V článku označen jako Fritz

[99] Článek Bühne und Irrenhaus, který pod značkou W.B. vyšel v Morgen-Post (1885 October 11 na straně 5) Dostupné online na https://anno.onb.ac.at/…rch 

Der große, starke Mann, mit dem glatträsirten Künst¬lergesicht und der riesigen Glatze, war eine wohlbekannte Persönlichkeit in Künstler und speciell in Schauspielerkreisen. … Sein nicht unbeträchtliches Vermögen war durch schlechten Geschäftsgang zusammengeschmolzen. Das Unglück verfolgte den Mann mit eiserner Consequenz und bald sehen wir den früher so wohlhabenden Mann in den traurigsten Verhältnissen in Wien leben. Im Vorjahre hatte seine Noth den Höhepunkt erreicht und intimere Bekannte Skriwanek's mußten es oft aus dem Munde des ExdirectorS erfahren, daß er seit dem vorhergegangenen Tage nichts gegessen habe. Alle seine Bemühungen, eine für ihn passende Stellung zu finden, waren vergeblich und am 7. Mai d. J. mußte Skriwanek in die Irrenanstalt gebracht werden. … Um die hagere Gestalt schlottern die Kleider, die Augen liegen tief in den Höhlen, ein langer, weißer Vollbart wallt auf dee Brust des Unglücklichen herab und die Glatze ist womöglich noch größer geworden. Skriwanek, der stets gemüthliche Umgangsformen hatte, spricht jetzt nur mit höchstem Pathos. … Auf die Frage des Besuchers, wie es ihm gehe, antwortete der Unglückliche mit freundlichem Lächeln: „O, mir geht eS sehr, gut. Ich bin ja Millionär. Sehen Sie, hier im Gilettaschl habe ich 17 Millionen." Und vergnügt klopfte der Wahnsinnigr an das Täschchen. Seine Frau fragte ihn, warum er denn jetzt immer hochdeutsch spreche, was er doch früher nicht gethan. „Ich bin ja doch ein Millionär und da muß ich hochdeutsch sprechen", war die Antwort.

 
 Dostupné též na

 https://www.kohoutikriz.org/autor.html?id=skrif  (Linzer) Tages-Post 14. Juni 1885  https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=tpt&datum=18850614&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=5 ; Badener Bezirks-Blatt z 15. srpna 1885   https://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=bbb&datum=18850815&query=%22friedrich+skriwanek%22&ref=anno-search&seite=4


 [SJ1]K jejímu vztahu k Fröbelovi viz její dopis V. Náprstkovi z 23.6.1869 o spisu Gruberově Sbírka Archivu Náprstkova muzea; Náprstek Vojta (1826-1894); karton 8; dopis 4

 [SJ2]Gruber, Joseph: Die Pädagogik des Kindergartens und der Bewahranstalt. Berlin 1869.

Allerdings lässt sich anhand seiner Schrift nicht wirklich erkennen, worin bei ihm das tatsächlich Neue hatte liegen sollen. Ebenfalls fehlt eine wirkliche theoretische GrundlegungIm Grunde ist seine Schrift vor allem eine Kritik an Fröbel.

 

Gruber chtěl převzít Froebelovy prvky, zejména hru a činnosti, a - alespoň to tvrdil - předložit vlastní pojetí hry a činností. Z jeho textu však není zcela jasné, v čem by měla spočívat skutečná novost. Neexistuje ani žádný skutečný teoretický základ. 242 Jeho dílo je v podstatě kritikou Froebela.

https://publikationen.uni-tuebingen.de/…e=1